ČECHOAMERIČAN » Export/Import

Odletam do Ciny, tentokrat na cely mesic :-(

Cechoamerican — Sun, 01 Feb 2009 04:05:36 +0000

Pocatkem prvniho unoroveho tydne odletam opet na pracovni cestu do Ciny. Tahle cesta je neobvykla tim, ze je delsi nez obvykle. A to o dost, z Ciny se vratim az zacatkem brezna. Pres ekonomickou krizi, ktera zasahuje cely svet, nase firma to nejak nepocituje a tak objem importu (nejen z Ciny) roste. S tim jsou ale spojene i starosti s kvalitou, rychlostmi dodavek, audity v tovarnach atd.. Tohle lze vyresit nejlepe ”face to face” v miste vyroby. Takze moji cestu bych opet nazval “buzeracni”, protoze se budu opet snazit vysvetlit nebohym Cinanum, co maji delat jinak. Zase jim budu kecat do ty jejich “dezorganizace” prace, protoze nektere tovarny i pres super levne ceny, by jen lepsi efektivitou, mohly usetrit penize a vyrobit vice. Opet jim namatkove budu skenovat carove kody na krabicich, abych jim pote asi po stopadesate rekl, ze stitky museji pretisknout, protoze jsou necitelne a jakmile problem objevime v USA, tak jim prestitkovani a prebaleni nauctujeme v americkych cenach. Opet se na me budou usmivat a rikat, ze to bude OK, prestoze vsichni vime, ze ty same problemy najdu pri dalsi navvsteve opet. Nektere firmy funguji dobre, nektere se pouci pri prvnim problemu, jine se nepouci nikdy. I zde plati pravido 20:80 – 20% dodavatelu zpusobuje 80% problemu. Ve 20% tovarnach me tedy az tak moc radi nevidi (i kdyz to najevo samozrejme nedaji), ve zbylych 80% si myslim, ze ze mne maji naopak radost, protoze businessu jim prinasime dost.
Jednim z neprijemnych ukolu pri teto ceste, bude navsteva tovarny, ktera vyrobila kopie vyrobku, ktere dovazime pro jednu velkou americkou firmu. Zatim to vypada, ze vyrobili jen vzorky podle originalu, aby mohli zapusobit na potencionalni zakazniky a nedodavaji je na trh, ale ani takove praktiky netolerujeme. Takze bud jim to vysvetlim a pochopi to anebo dostanu po cumaku
Co se tyce vyrobku, tak nynejsi cesta bude takova vsehochut, od mopu a kostat, pres DVD obaly, po topne ventily a odklizece snehu. Povetsinou se budu pohybovat v Shanghaji a prilehlych provinciich. Pokud vse pujde podle planu, tak krome Shanghaje, bych mel navstivit tovarny ve mestech Hangzhou, Yangzhou, Jinhua a Nanjing, prip. jejich blizkem okoli.
Tradicne pred odletem si dam nekde poradneho praveho velekoho americkeho hamburgera, protoze dalsi mesic budu vyhradne na cinske strave. V Shanghaji se planuji potkat s dalsim Cechem z USA co je v import businessu, tak doufam, ze to neprezeneme s Moutai.

Cinsky novy rok, aneb kazdorocni stres a klid zaroven.

Cechoamerican — Fri, 30 Jan 2009 13:09:32 +0000

Chinese New Year (CNY) je pro kazdeho, kdo je v businessu s Cinou, povetsinou dobou klidu. Zadny Cinan vam netelefonuje ani neposila emaily. Coz je ale na druhou stranu dost frustrujici, protoze nevite jestli vam stihli odeslat zbozi, ktere jako na potvoru nutne potrebujete. Zakaznici po vas chteji nove kalkulace na jarni sezonu, ale z Ciny nedostanete jedinou cenu. Pak si ale zase reknete, ze je to pohoda, nemusite se nervovat se spatne poslanymi dokumenty, nespravnymi cenami na fakturach, a dalsimi malickostmi, ktere Cinane povazuji za nepodstatne, ale celnikovi tohle nevysvetlite. Jenze pak si zase uvedomite, ze po tomhle klidnem obdobi, na vas vsechny ty prusvihy prijdou naraz, jakmile se Cinane od svych rodin a ryzovych poli zacnou vracet zpet do pracovniho procesu. To ovsem nic neni oproti nervum pred cinskymn novym rokem, kdy se snazite (a vsichni ostatni importeri take) dostat z tovaren zbozi do pristavu a na letadla, protoze pokud to nestihnete pred cCNY, tak ztratite 2 az 3 tydny drahoceneho casu, behem, ktereho vase zbozi v klidu mohlo byt na ceste k vam. Tohle obdobi od poloviny ledna do poloviny unora, je vzdycky smesici klidu a stresu. Tento rok nebylo az tak tezke vyexpedovat vsechno potrebne zbozi, ale nervy to byly, protoze rada tovaren, pretevsim ze severu Ciny, zavrela na delsi dobu nez obvykle. Ze by take dusledek celosvetove ekonomicke krize?

Vitejte v Cinske smogove republice!

Cechoamerican — Mon, 01 Dec 2008 14:02:39 +0000

Business trip do Ciny byl opet plny zvratu a prekvapeni. Diky zpozdeni letadla jsem do Ciny priletel s vizem, kteremu koncila platnost asi hodinu po priletu. Prestoze si vizum muzete obstarat na letisti, tak jsem z toho nemel dobry pocit, protoze resit neco s Cinskym urednikem se mi po 20ti hodinove ceste nechtelo. Nastesti jsem to stihl. letel jsem a merickou leteckou spolecnosti a tahle cesta me opet ubezpecila v tom, ze do Asie budu letat uz jen s asijskymi leteckymi spolecnostmi. Nechapu jak muzou americke aerolinky obstat v konkurenci, kdyz maji prestarle letusky, usmudlana letadla a vysoke ceny. Nevim, jestli jsem jen mel smulu na letadlo, ale pri ceste do Shanghaje v letadle preskakoval DVD prehravac, takze se ani neslo divat na filmy, cheap sluchatka nefungovala (jeste, ze si vozim svoje), o absenci individualnich screenu ani nemluvim. Cesta tam byla vubec fraska, na palube jsme byli jen dva belosi, zbytek tvorili Cinane. Nezklamali svym chovanim ani ted. Skakali, pres sedacky, jeden machr se zvedl hned po startu, kdyz bylo letadlo jeste asi pod uhlem 45 stupnu a sel na zachod, zcela bezne stali pred obrazovkou s filmem na ktery se divalo cele letadlo, sedali si na jina sedadla, kdyz chteli prejit z ulicky do ulicky, tak sli pres prostredni radu sedadel, misto aby to obesli. Bezne se jim totiz stavalo, ze pri ceste ze zachoda v zadni casti letadla sli do spatne ulicky, vratit se pet kroku a obejit to, to je proste nenapadlo. Nekdy jsem mel fakt pocit, ze jedu s chovanci nejakeho cinskeho Jedlickova ustavu. Cesta nazpet nastesti probehla mnohem lepe. Jestli to nebylo tim, ze Cinanu bylo na palube minimalne
Pobyt v Cine byla opet klasicky stereotyp – hotel>tovarna>hotel. Tahle cesta ovsem byla vyjimecna tim, ze jsem stravil vice casu u jidla, nez fyzicky v tovarnach. Po hodinove snidani jsem totiz jel hodinu az dve do jedne z tovaren, ktere jsem mel navstivit, tam jsem byl hodinku, pak vetsinou nasledoval tak dvouhodinovy obed, pak zase hodina v tovarne, cesta domu a dvouhodinova vecere s obchodnimi partnery. Porad jsem zral a zral a zral a zral! Neni divu, ze kdyz jsem prijel domu tesne pres Thanksgiving, tak jsem turkey nemohl ani videt. Cestovani po Cine je nuda, vse je daleko, kazde “male” mesto ma par milionu obyvatel, takze dostat se z bodu A do bodu B vezme dost casu. Prestoze jsem byl v Cine mnohokrat, tak tohle byla prvni cesta po velmi malych tovarnach na periferiich mest. Vozili me vetsinou ridici poslani majiteli tovaren a muzu rict, ze jsem rad, ze ziju. Predjizdeni pres plne cary, odbocovani vlevo na dalnici s jizdou v protismeru, predjizdeni pres parkovaci pruh na dalnici, to jen jen par situaci, pri kterych jsem nepocital, ze bych je mohl prezit. Kdo byl v Cine, tak vi, ze nejak dopravni pravidla moc neexistuji. Nastesti jsem uz zvykly na prechazeni silnic, kdy zeleny panacek neznamena, ze mate prednost, ale spis, ze mate jen o neco vetsi sanci prezit. Snazim se vzdy prechazet s davem a co nejdal od prijizdejicich aut, aby ten hlavni naraz utlumil nekdo jiny. Paradoxne, jsem za cely pobyt videl jen jednu banalni dopravni nehodu.
Ovsem asi hlavni zazitek, ktery jsem si odvezl nyni z Ciny, byl smog. Smog rano, smog v poledne, smog vecer, smog vsude. V nekterych mestech byla viditelnost kvuli smogu maximalne 1 km. Smog citite i v hotelu za 10ti dvermi a filtry. Po priletu do USA jsem jeste dva dny vykaslaval ten smrad. Obloha je v cinskych prumyslovych mestech seda a slunce tmave zlute az oranzove, modra obloha prakticky neexistuje. Jezdim do Ciny casto, ale protoze jsem ted hodne cestoval mezi nekolika mesty v oblasti Shanghaje, tak jsem mel cas si toho vsimnout a porovnavat. Nektera mesta jsou na tom o neco malo lepe, ale i v tom nejlepsim pripade to ke zdravemu ovzdusi ma daleko. Jsem zvykly na smog v Hong Kongu, Shenzhenu nebo Cantonu, ale tam jim alespon obcas zafouka vitr a smog odfoukne dal. I kdyz i v techto mestech je situace take stale horsi a horsi.

Pripojuji par smogovych fotek z Nanjingu, coz je byvale hlavni mesto Ciny, nez vladu prevzali komancove z Pekingu a z Wuxi.

Tohle je Nanjing, to co vidite neni mlha, ani spinave sklo, ale pravy nefalsovany celodenni smog.

Wuxi, vsude se stavi. Tohle byl krasny slunecny den, smog byl o neco lepsi nez ostatni dny. Z fotky to neni zretelne, ale jsou tam zachyceny 2 restaurace KFC a 2 McDonaldy. Celkove do 5ti minut chuze od hotelu bylo KFC restauraci asi 5. Cinane jsou naprosto uchvaceny z KFC, zatimco ja do sebe ladoval hulkama vyhradne originalni cinskou stravu.

Bez davky odvahy na tenhle prechod nelezte.

A nakonec pozdrav z nezname vesnice. Tady jsem se citil jako kdybych se vratil o nekolik desitelk let zpet. Dost veci i pripominalo cesky socialismus, vse sede, neudrzovane….

Jak jsem se z prace po ctyrech dnech vratil – pres Hong Kong

Cechoamerican — Mon, 10 Nov 2008 23:00:43 +0000

Prijdu si rano na maly patek, tedy ve ctvrtek, do prace. Sotva zapnu pocitac, tak ho zase vypinam. Tak jak jsem, v dzinach a kosili, beru notebooka, firemni kreditkartu, pas a jedu na letiste. Cestou kupuji kartacek na zuby, pastu a holeni. Snidam a zaroven obedvam BigMaca na letisti. Neubehly jeste ani ctyri hodiny co jsem prisel do prace a uz sedim v letadle do Seoulu. Ze Seoulu pokracuji do Hong Kongu. Tam pristavam pred pulnoci, o den pozdeji nez sem odletel z LAX. Rychle jedu do hotelu, prospim se, vstanu, opet snidane u McDonalda, ktery je na kazdem rohu, kupuji novou kosili, starou peru tim, ze ji vyhazuji a rychle taxikem k dodavateli zkontrolovat nakladku kontejneru. Vecer zpet do hotelu, prospat a rano zpet na letiste. Diky casovemu posunu priletam z Hong Kongu pres Seoul do Los Angeles ctvrt hodiny pote co jsem se odrazil od zeme v Hong Kongu. Je nedele odpoledne…..

V pondeli rano zase do prace………………..a ve ctvrtek do Shanghaje na dlouhe dva tydny!

Tak takhle to nejak vypada, kdyz se neco opravdu podela a je potreba to vyresit na miste. Jeste si nekdo mysli, ze sluzebne cestovat po svete je zabava?

Jak jeden jediny usetreny cent vydela $100000

Cechoamerican — Mon, 29 Sep 2008 16:34:42 +0000

Dalo by se rici, ze importovat neco z Ciny, prip. jinych zemi s levnou pracovni silou, je relativne jednoduche. Staci najit vyrobce, nebo obchodni firmu, ktera se sortimentem o ktery mate zajem zabyva, dohodnout cenu, zajistit dopravu, zaplatit a dovezt. Az potud jednoducha procedura. Jenze kazde zbozi se take musi prodat, tady uz to byva horsi, protoze konkurence v kazdem oboru uz je velka. Ovsem i Vasi zakaznici tlaci ceny dolu a vy musite tlacit zase ceny u dodavatele. Nekonecny ritual, na ktery jsem si jiz zvykl.
Prodavat velkym retezcum se muze zdat snazsi, ovsem zdani klame. Muzete prodavat velke mnozstvi, jenze servis ktery musite retezcum poskytovat je nakladny a vzhledem k jejich nakupni sile, kdy si prakticky mohou ceny diktovat, protoze znaji zhruba nakupni ceny, je marze velmi nizka. A tady je dulezite jak dobre dokazete nakupovat.
Dodavame nove jednomu obchodnimu retezci takove male plastove cedulky co si davate na plot, dum, garaz apod.. Celkove naklady v radech nekolika malo desitek centu vcetne baleni, dopravy atd.. V patek odpoledne, nez jsem opustil kancelar, tak jsem napsal jednomu z dodavatelu techto cedulek, ze cenu neakceptujeme a nase cilova cena je o dva centy nizsi.
V pondeli rano, jsem jiz mel email od dodavatele, ze je schopen udelat kompromis a jit dolu o jeden cent a navic cenu “locknout” ad do konce roku 2009. Vzapeti nas odberatel potvrdil puvodni nabizenou cenu. Pro nas to znamena zisk o pouhy jeden jediny cent na kusu navic. Jenze celkova dodavka je cca. 10 milionu kusu v prubehu pristich par let! Tedy celkovy zisk o 100 tisic dolaru navic. Bohuzel se tohle muze stat jen v tak velke a konzumni zemi jako USA. Mnozstvi zbozi, ktere tato zeme spotrebuje, je opravdu obrovske.

Jak mne 15-ti leta Cinanka do pruseru dostala

Cechoamerican — Mon, 22 Sep 2008 04:30:10 +0000

Radeji hned uvodem objasnim; nasledujici clanek neobsahuje informace o zakazanych ci povolenych sexualnich praktikach. 15-ti leta cinska divka mne totiz muze v ramci moji prace privest do problemu i jinak.
Jak jsem psal drive v jinem prispevku, provadel jsem inspekci nekolika tovaren v Cine, ktere pro nas vyrabeji zbozi v mnozstvi, ktere bych nazval vice nez vetsim. Jinak totiz ty stovky kontejneru, ktere do USA kazdym rokem dovazime ani nazvat nejde. Probehl zajimavy obed s majiteli tovarny a doslo i na neplanovane instalaterske prace. Malou exkurzi po cinskych privatnich i velmi verejnych zachodcich jsem provedl zde jako reakci na komentare jineho importera.
Soucasti inspekce (auditu) tovarny je take kontrola dodrzovani ruznych predpisu, at jiz pozarnich nebo pracovnich. Je samozrejme, ze jako cizinec nemuzu znat zakony danne zeme a tak kontrola probiha jen u naprosto zrejmych veci a namatkovou kontrolou dokumentace, kterou dodavatel predlozi. Soucasti celeho reportu je i cast, ktera obsahuje pracovni pravo. Krome hodnoceni napr. dostatecneho vetrani na pracovisti, pristupu pracovniku ke zdravotni peci, moznosti stravovat se atd., je naprosto nejdulezitejsi cast tykajici se veku zamestnancu (pracovat mohou pouze osoby od 16 let veku) a pracovni doby. Kdo byl nekdy v Cine nebo v jinych castech vychodni Asie, tak mi asi potvrdi, ze mladi asijci vypadaji casto i v napr. ve 25-ti jako deti, takze odhadnout vek je naprosto nemozne; kontrola pracovni doby, zvlaste v tovarnach s nekolika smenami je prakticky nemozna, protoze to bych tam musel i spat. Takze pracovni doba se kontroluje dle zaznamu, u kterych obcas nevite, ktere zvire je predtim prezvykalo. Pamatuji i evidenci vedenou kompletne na novinach. To melo jednu obrovskou vyhodu, a sice datumy sedeli naprosto perfektne. Horsi to bylo jiz s citelnosti a kvalitou zaznamu.
Ted vsak zpet do jedne cinske tovarny. Tam jsem pocatkem zari zkontroloval vse co se dalo. Nacez co se nestalo, jeden z nasich vyznamnych zakazniku (velky americky obchodni retezec) poslal do tovarny neplanonou inspekci zajistovanou externi spolecnosti (to obcas delaji), inspektori shledali vse v poradku, az na jednu divku, ktera jim rekla, ze ji je 15 let. Zadny doklad nemela, proste jim to jen rekla, kdyz se inspektori zeptali. Problem je, ze je to i pravda. V tovarne pracovala od 1. zari, takze uz v dobe, kdy jsem tam byl ja. Ovsem kontroluji se dokumenty, ktere jsou za cely mesic, takze tahle divka v zadne soupisce ani nebyla. Muze se zdat, ze se tohle vyresi jednoduse, devce se posle opet do skoly a vec je vyrizena. Jenze americke spolecnosti povazuji praci deti za zavazny problem, ktery muze znamenat okamzite ukonceni objednavek, zruseni stavajicich objednavek a definitivni konec spoluprace s dannou tovarnou. Proste prusvich pro dodavatele, ktery muze mit katastrofalni dopad na existenci tovarny.
Samozrejme problem je take na mych bedrech, protoze jsem nerozeznal 15ti lete devce od tech 16ti letych Kdo drive nevidel cinskou fabriku a napriklad opousteni pracovniku tovarny ve dvoustupech, navic ve stejnokrojich, ktere obcas pripominaji moje pionyrska leta, tak by si myslel, ze z tovarny jde skolni vylet a ne napriklad druha smena.

Nasleduje par obrazku z jedne mensi tovarnicky s asi 100 zamestnanci. Existuji i supermoderni provozy, ale ty nevypadaji tak “cinsky” Fotografie nezobrazuji tovarnu, kde probihal audit.

Nevypada to, ale jsou plnoleti (udajne). Z obrazku to neni videt, ale na sezeni jim slouzili krabice do kterych se bali, prepravky apod.:

Cinska soudruzka u soustruhu lame rekordy:

… a nakonec cinsky delnik u parniho stroje.

Jak jsem jiz napsal, i v Cine existuji supermoderni provozy. V tech se vyrabi naprosto stejne zbozi jako v tovarne na fotografiiich. Kvalita vyrobku je naprosto shodna (dobra!) jako v tisicihlave tovarne s nejnovejsimi stroji.