ČECHOAMERIČAN » Business

Kdyz uz pamet neslouzi, vyresi to diktafon!?

Cechoamerican — Wed, 08 Apr 2009 20:58:59 +0000

Asi to taky znate, nejvice napadu mate v momente, kdyz si je nemate jak zaznamenat. Pripadne vas neco napadne, vy si reknete, ze si vse zapamatujete a za 5 minut si zaboha nemuzete vzpomenout. Kdysi jsem pouzival diktafon, pak jsem ho z nejakeho duvodu pouzivat prestal a presel na vyhradne papirovy system. Nejdrive to byl klasicky diar, ktery byl vystridan jeste mene efektivnim systemem “papirky vsude”, tedy system, kdy pisete vsechno na cokoliv co mate po ruce (vizitky, post-it, ubrousky v restauraci apod.). Pred dvema lety jsem opet presel na diar, ne proto ze bych chtel, ale proste je “fasujeme” v praci, takze mi ho bylo lito nevyuzit. Jenze papirova matoda ma tu nevyhodu, ze k ni potrebujete jeste neco, cim tu myslenku prenesete na ten papir. U planovani je to jednoduche, i planovani planujete, takze tuzka je vzdy po ruce. Ale co kdyz prijde nejaka nahla ‘genialni” myslenka a tuzka neni po ruce? Nebo momentalne nejde nic napsat (napr. v aute)?
Zacal jsem mit pocit, ze neudrzim myslenku v pameti dobu delsi nez je potreba k nalezeni a uchopeni psacich potreb a preneseni myslenky na papir. Nekdy se mi stalo, ze jsem myslenku “ztratil” behem zaznamu. Bud je to pribyvajicim vekem nebo nadmernym vyskytem myslenek, coz se da pripsat pribyvajicim zkusenostem (coz je take vekem). Inu rozhodl jsem se vratit k elektronicke metode a zakoupil digitalni zaznamnik. Napady a myslenky jsou tam hned. Jenze kazdy den je tam tak 30 minut zaznamu, ted si zase musim vse poslechnout a myslenky setridit, pripadne relaizovat. Jenze 30 minut denne za tyden je 3.5 hodiny zaznamu (ano, myslenky prichazeji i o vikendu) a na to uz zase nemam cas.
Takze jsem zase na zacatku, myslenky jsou, ale nedostanu se k nim, nebot ted jsou pohrbeny v hodinach zaznamu na diktafonu. Ovsem jednu vyhodu to ma. Tim ze myslenku reknete nahlas, tak na cast (v mem pripade tak 30%) si pozdeji vzpomenete sami. Musim sakra prejit na nejaky lepe zorganizovany system.

Back from China

Cechoamerican — Sat, 07 Mar 2009 16:52:07 +0000

O nekolik kil tezsi, s plicemi zadelanymi cinskym prumyslovym ovzdusim a s nervy pocuchanymi cinskou byrokracii a blbosti nekterych nasich obchodnich partneru, jsem minuly tyden dorazil zpet na americkou pudu. Mel jsem to jen taktak, cinske vizum je platne jen 30 dni a poruseni cinskych imigracnich zakonu by my jeste tak schazelo. V USA si vas pri odletu pomalu nikdo ani nevsimne; v Cine vas lustruji, jako by vas ani nechteli pustit.
V kancelari jsem se uz pomalu zorientoval, cely den prochazel tisicovku emailu. Protoze jsem byl liny emaily Cine promazavat na Blackberry, tak jsem si trochu zduplikoval praci.
A tak nejak se pomalu zacinam zapojovat do bezneho pracovniho i soukromeho zivota …

Cinsky novy rok, aneb kazdorocni stres a klid zaroven.

Cechoamerican — Fri, 30 Jan 2009 13:09:32 +0000

Chinese New Year (CNY) je pro kazdeho, kdo je v businessu s Cinou, povetsinou dobou klidu. Zadny Cinan vam netelefonuje ani neposila emaily. Coz je ale na druhou stranu dost frustrujici, protoze nevite jestli vam stihli odeslat zbozi, ktere jako na potvoru nutne potrebujete. Zakaznici po vas chteji nove kalkulace na jarni sezonu, ale z Ciny nedostanete jedinou cenu. Pak si ale zase reknete, ze je to pohoda, nemusite se nervovat se spatne poslanymi dokumenty, nespravnymi cenami na fakturach, a dalsimi malickostmi, ktere Cinane povazuji za nepodstatne, ale celnikovi tohle nevysvetlite. Jenze pak si zase uvedomite, ze po tomhle klidnem obdobi, na vas vsechny ty prusvihy prijdou naraz, jakmile se Cinane od svych rodin a ryzovych poli zacnou vracet zpet do pracovniho procesu. To ovsem nic neni oproti nervum pred cinskymn novym rokem, kdy se snazite (a vsichni ostatni importeri take) dostat z tovaren zbozi do pristavu a na letadla, protoze pokud to nestihnete pred cCNY, tak ztratite 2 az 3 tydny drahoceneho casu, behem, ktereho vase zbozi v klidu mohlo byt na ceste k vam. Tohle obdobi od poloviny ledna do poloviny unora, je vzdycky smesici klidu a stresu. Tento rok nebylo az tak tezke vyexpedovat vsechno potrebne zbozi, ale nervy to byly, protoze rada tovaren, pretevsim ze severu Ciny, zavrela na delsi dobu nez obvykle. Ze by take dusledek celosvetove ekonomicke krize?

Kurvici cen

Cechoamerican — Sun, 07 Dec 2008 15:27:43 +0000

Ctenari mi prominou nelichotive vyrazy, ale vyraz ”kurvic cen”, aneb ten kdo kurvi ceny, jiz zacinam povazovat za odborny vyraz v jakemkoliv druhu podnikani a drive nebo pozdeji si zajiste najde i misto v odbornych vykladovych slovnicich. Nastesti soucasna pozice, kterou zastavam, mne jiz tolik primo nekonfrontuje s kurvici cen. S cenovym bojem se vsak stale nekde setkavam, takze tohle berte jakou male zamysleni nad temi, kteri vam prinaseji nizke ceny.

Definice kurvice cen
Kurvicem cen se muze stat kdokoliv, bez rozdilu rasy, veku, pohlavi ci nabozenstvi. Plno kurvicu beha mezi nami aniz by jste je poznali. Kurvici cen se rozdeluji na ctyri kategorie : 1) spici kurvic cen, 2) aktivni kurvic cen, 3) zkrachovaly kurvic cen a posledni kategorii je obzvlaste nebezpecny druh tzv. zkurveny kurvic cen, nekdy take oznacovany jako “opakovak”.
Jak jiz nazev vypovida, kurvic cen kurvi ceny – maloobchodni, velkoobchodni, proste vsude kde se da. Bohuzel neexistuje zatim zadna vedecka metoda, ktera by vysvetlila jeho vyskyt a premnozeni. Muj vlastni vyzkum kurvicu cen ovsem ukazuje, ze vetsina z nich nemuze mit dokoncene zakladni vzdelani, nebot jiz se znalostmi matematiky z prvniho stupne zakladni skoly, se lze dopocitat, ze kurveni cen neni dlouhodobe vydelecne. Chytrejsi kurvici to pochopi v momente,kdy zkrachuji, jedinci s nizsim IQ kteri chybu opakuji stale dokola se odborne nazyvaji, jak bylo uvedeno vyse, zkurvenymi kurvici cen. Proti tem neexistuje zatim zadna ucinna obrana. Pouze post-soudruzi z byvaleho Sovetskeho svazu vyvinuli eliminacni metodu s pomoci pristroje AK-47, ktera je sice ucinna, ale nehumani a tezko aplikovatelna v rozvinutych ekonomikach.

Vyskyt
Kurvic cen se vyskytuje prakticky po celem svete. Rozmnozeni kurvicu napomaha internet a jednodussi dostupnost zdanlive levneho zbozi z Asie. Tudiz vymreni tohoto nebezpecneho druhu se blizke dobe neocekava. Zkusenosti z Ceske Republiky a Slovenska vsak ukazuji, ze hustota kurvicu v prepoctu na pocet obyvatel je v techto dvou zemich vetsi, nez kdekoliv jinde. Jedine vysvetleni je, ze v CR a SR a) podnika kazdy, kdo ma v prdeli diru, b) kazdy kademu zavidi a bohuzel za uspechem casto nikdo nevidi tvrdou drinu a tak se hrne do podnikani casto bez rozmysleni a jedinou svou konkurencni vyhodu pak vidi v kurveni cen.

Vznik
Spici kurvic cen se promenuje v aktivniho kurvice v momente, kdy se v jeho mozku rozvine iluze, ze prodavat za co nejnizsi ceny je cesta k bohatstvi. Domenou kurvice cen, je zakladni neznalost obchodniho prostredi a male nasobilky. Kurvic cen si nedokaze spocitat naklady, obchodni vykyvy, reklamace a mozne skody. V momente zkurveni cen, se casto jedna o naprosto nevratny stav. Vetsina kurvicu cen se rekrutuje z rad mladych a nezkusenych studentu, jejichz zivotni styl vyzaduje minimalne nakladu a maji maly rozhled a zkusenosti v oboru, ve kterem se rozhodli zkurvit ceny. Casto se jedna o obory, ktere jsou “in”, tedy internet, mobilni komunikace, elektronika, cestovani…. Navic rada kurvicu cen vyuziva nelegalnich cest ke snizeni vstupnich cen, jako napr. neplaceni cla, DPH, dani z prijmu apod., coz si legitimni business s dlouhodobym cilem dovolit nemuze. Kurvic cen je kratkozraky, nekdy i slepy ve svych cilech.
Pozor! Nezamenovat kurvice cen s uspesnym businessmanem, ktery prodava za ceny nizsi nez konkurence. Takovy clovek ma spocitane naklady a jeho prioritnim cilem je dlouhodobe se udrzet v dannem oboru, zvysovat svuj podil na trhu, nabizet lepsi sluzby nebo vyrobky nez konkurence atd.. To, ze dokaze prodavat za nizsi ceny a udrzet sve naklady nizko, je jeho konkurecni vyhoda o kterou se snazi kazdy spravny businessman.

Zanik
Spravny kurvic cen ma jen kratkou zivotnost. Delka zivotnosti zalezi na jeho financnich moznostech a oboru. Radove se ale pohybuje v radnu tydnu az jednoho roku.

Priklad
Pro firmu “XY” jsme dovezli produkt “AB”. Nakup v Cine byl 3 USD, pri tehdejsim kurzu 30,-Kc/1USD, tedy 90,- Kc. letecka doprava + clo spolklo cca 20,- Kc. Naklad na nakup byl tedy 110,- Kc celkem. VO cena obchodnikum byla 150,- Kc. MO cena se pohybovala okolo 300,-Kc vc. DPH. Produkt se za tuto ceny prodaval skvele, kvalita navic byla vyborna, defective rate byla pod 2%. A tady nam do pribehu vstupuje kurvic cen. Ten si necha od prekupnika z Ciny poslat 1000 ks produktu “AB” pochybne kvality, nebot ani nezna parametry na ktere se ma zamerit pri vyberu dodavatele, prip. pouzite technologie. Samozrejme nakoupil za stejnou cenu 3USD/kus, jenze kvalitu o nekolik trid horsi. Zaroven ocural clo tim, ze si nechal vystavit nizsi fakturu, dopravu nemel ovsem tak levnou jako velky importer, takze i tak ho minimalni clo s dopravou vyslo na 20,-Kc, celkove tedy produkt nakoupil za 110,-Kc. Kalkulace v mozku kurvice byla nasledujici: V obchode se produkt prodava za 300,-Kc , ja ho nakoupim za cca 100,- Kc (s realnymi naklady pri uvodni kalkulaci kurvic totiz nepocita). Pri koupi 1000 kusu muzu vydelat az 200 000,- Kc a to je pro mladeho studaka balik!. Inu doveze onech 1000 kousku. Zjisti, ze naklady na dopravy jsou vyssi, takze zisk bude jen 190 000,- Kc. S nejakym DPH ani nepocita. A ouvej, trh je maly a zbozi se tak rychle neprodava, zvklast za cenu, kterou ma kazdy. Navic aby rychle zbozi prodal, protoze business neni tak jednoduchy jak se zdalo, tak samozrejme musi zacit prodavat za nizsi nez VO ceny. V tomto momente zacina kurveni cen, protoze za VO ceny zacne prodavat kazdemu, i koncovym zakaznikum v obchode nejakeho sveho znameho. Velkooobchodni cenu stlaci na 130,- Kc, takze celkovy zisk je jiz jen 20 000,-Kc. Kvalita ovsem nestala za nic, takze ma defective rate 10%, to ho celkove stalo 11 000,- Kc na vymenu vyrobku. Dostavame se k cislu 9000,- Kc celkoveho zisku, navic nas kurvic neni schopen prodat vsech 1000 ks a zacina zmatkovat a tedy prodavat pod svoji cenou. Tim cenu jeste vic domrvi a u produktu “AB” nastava nevratny stav tzv “zkurvene ceny”, snizuje se kvalita a tedy duvera spotrebitelu, pro koncove uzivatele se sice cena v dusledku konkurence snizi na 200,- Kc, ale vzhledem ke kvalite spotrebitele nakupuji mene a vice vraceji. A to jsem pocital s defective rate 10%, jsou produkty, na ktere se uvedeny popis take hodi, kde defective rate u kurvicu cen presahovala i 30%. Dalsim problemem, je vysvetlit kurvici cen, ze je lepsi prodat mene zbozi s vetsi marzi, nez vice zbozi s nizkou marzi, protoze pomer zisk / namaha je mnohem vyssi. Kurvici z meho prikladu stacilo dovezt 100 ks, prodat je v klidu pomalu za 290,- Kc, celkovy zisk by tedy cinil prijemnych 18 000,- Kc, po odecteni reklamaci, 16 000,- kc. Neni lepsi prodat mene za vice? Ale vysvetlujte tohle kurvici cen.
Na vysvetlenou je take treba uvest, ze mnohdy kurvic musi nakoupit zbozi z Ciny v urcitem minimalnim mnozstvi. Vyrobci je jedno, jestli nekdo nakupuje pro maly cesky rybnik nebo pro 300 milionove USA. To take vysvetluje proc je kurveni cen tak popularni v CR a SR, kurvici si proste neumeji spocitat potencial trhu.

Zprava pro kurvice cen
Vazeny ctenari, mily kurvici cen,
nez zacnes kurvit ceny, zopakuj si malou nasobilku, zjisti si jak je trh velky a jestli je prostor pro vice hracu na trhu, protoze trh nafouknout nelze a kdyz proste neni poptavka po zbozi, tak se ho o tolik vice neproda ani za nizsi cenu. Zda tedy nebude lepsi prodavat mene zbozi s vyssim ziskem, protoze vice zbozi znamena i vetsi riziko! A co je cilem obchodnika? Vice vydelavat nebo vice pracovat? Jestli si myslis, ze vice pracovat, tak ti doporucuji precist si tento clanek znovu az dostanes rozum nebo az nebudes pod vlivem navykovych latek. A pokud se budes ridit vyse uvedenym, nemusis se stat kurvicem cen, ale uspesnym obchodnikem.

Vitejte v Cinske smogove republice!

Cechoamerican — Mon, 01 Dec 2008 14:02:39 +0000

Business trip do Ciny byl opet plny zvratu a prekvapeni. Diky zpozdeni letadla jsem do Ciny priletel s vizem, kteremu koncila platnost asi hodinu po priletu. Prestoze si vizum muzete obstarat na letisti, tak jsem z toho nemel dobry pocit, protoze resit neco s Cinskym urednikem se mi po 20ti hodinove ceste nechtelo. Nastesti jsem to stihl. letel jsem a merickou leteckou spolecnosti a tahle cesta me opet ubezpecila v tom, ze do Asie budu letat uz jen s asijskymi leteckymi spolecnostmi. Nechapu jak muzou americke aerolinky obstat v konkurenci, kdyz maji prestarle letusky, usmudlana letadla a vysoke ceny. Nevim, jestli jsem jen mel smulu na letadlo, ale pri ceste do Shanghaje v letadle preskakoval DVD prehravac, takze se ani neslo divat na filmy, cheap sluchatka nefungovala (jeste, ze si vozim svoje), o absenci individualnich screenu ani nemluvim. Cesta tam byla vubec fraska, na palube jsme byli jen dva belosi, zbytek tvorili Cinane. Nezklamali svym chovanim ani ted. Skakali, pres sedacky, jeden machr se zvedl hned po startu, kdyz bylo letadlo jeste asi pod uhlem 45 stupnu a sel na zachod, zcela bezne stali pred obrazovkou s filmem na ktery se divalo cele letadlo, sedali si na jina sedadla, kdyz chteli prejit z ulicky do ulicky, tak sli pres prostredni radu sedadel, misto aby to obesli. Bezne se jim totiz stavalo, ze pri ceste ze zachoda v zadni casti letadla sli do spatne ulicky, vratit se pet kroku a obejit to, to je proste nenapadlo. Nekdy jsem mel fakt pocit, ze jedu s chovanci nejakeho cinskeho Jedlickova ustavu. Cesta nazpet nastesti probehla mnohem lepe. Jestli to nebylo tim, ze Cinanu bylo na palube minimalne
Pobyt v Cine byla opet klasicky stereotyp – hotel>tovarna>hotel. Tahle cesta ovsem byla vyjimecna tim, ze jsem stravil vice casu u jidla, nez fyzicky v tovarnach. Po hodinove snidani jsem totiz jel hodinu az dve do jedne z tovaren, ktere jsem mel navstivit, tam jsem byl hodinku, pak vetsinou nasledoval tak dvouhodinovy obed, pak zase hodina v tovarne, cesta domu a dvouhodinova vecere s obchodnimi partnery. Porad jsem zral a zral a zral a zral! Neni divu, ze kdyz jsem prijel domu tesne pres Thanksgiving, tak jsem turkey nemohl ani videt. Cestovani po Cine je nuda, vse je daleko, kazde “male” mesto ma par milionu obyvatel, takze dostat se z bodu A do bodu B vezme dost casu. Prestoze jsem byl v Cine mnohokrat, tak tohle byla prvni cesta po velmi malych tovarnach na periferiich mest. Vozili me vetsinou ridici poslani majiteli tovaren a muzu rict, ze jsem rad, ze ziju. Predjizdeni pres plne cary, odbocovani vlevo na dalnici s jizdou v protismeru, predjizdeni pres parkovaci pruh na dalnici, to jen jen par situaci, pri kterych jsem nepocital, ze bych je mohl prezit. Kdo byl v Cine, tak vi, ze nejak dopravni pravidla moc neexistuji. Nastesti jsem uz zvykly na prechazeni silnic, kdy zeleny panacek neznamena, ze mate prednost, ale spis, ze mate jen o neco vetsi sanci prezit. Snazim se vzdy prechazet s davem a co nejdal od prijizdejicich aut, aby ten hlavni naraz utlumil nekdo jiny. Paradoxne, jsem za cely pobyt videl jen jednu banalni dopravni nehodu.
Ovsem asi hlavni zazitek, ktery jsem si odvezl nyni z Ciny, byl smog. Smog rano, smog v poledne, smog vecer, smog vsude. V nekterych mestech byla viditelnost kvuli smogu maximalne 1 km. Smog citite i v hotelu za 10ti dvermi a filtry. Po priletu do USA jsem jeste dva dny vykaslaval ten smrad. Obloha je v cinskych prumyslovych mestech seda a slunce tmave zlute az oranzove, modra obloha prakticky neexistuje. Jezdim do Ciny casto, ale protoze jsem ted hodne cestoval mezi nekolika mesty v oblasti Shanghaje, tak jsem mel cas si toho vsimnout a porovnavat. Nektera mesta jsou na tom o neco malo lepe, ale i v tom nejlepsim pripade to ke zdravemu ovzdusi ma daleko. Jsem zvykly na smog v Hong Kongu, Shenzhenu nebo Cantonu, ale tam jim alespon obcas zafouka vitr a smog odfoukne dal. I kdyz i v techto mestech je situace take stale horsi a horsi.

Pripojuji par smogovych fotek z Nanjingu, coz je byvale hlavni mesto Ciny, nez vladu prevzali komancove z Pekingu a z Wuxi.

Tohle je Nanjing, to co vidite neni mlha, ani spinave sklo, ale pravy nefalsovany celodenni smog.

Wuxi, vsude se stavi. Tohle byl krasny slunecny den, smog byl o neco lepsi nez ostatni dny. Z fotky to neni zretelne, ale jsou tam zachyceny 2 restaurace KFC a 2 McDonaldy. Celkove do 5ti minut chuze od hotelu bylo KFC restauraci asi 5. Cinane jsou naprosto uchvaceny z KFC, zatimco ja do sebe ladoval hulkama vyhradne originalni cinskou stravu.

Bez davky odvahy na tenhle prechod nelezte.

A nakonec pozdrav z nezname vesnice. Tady jsem se citil jako kdybych se vratil o nekolik desitelk let zpet. Dost veci i pripominalo cesky socialismus, vse sede, neudrzovane….

Back from China

Cechoamerican — Sun, 07 Sep 2008 18:45:40 +0000

5 dni ubehlo a ja jsem zpet z Ciny v americke realite. Prestoze do Ciny a jinych asijskych destinaci jezdim pomerne casto, tak Cina vzdy necim prekvapi. Ani ted se nestala vyjimka. Shanghai je zase o par mrakodrapu vyssi, vice zalidnena, o dost hlucnejsi, o neco malo drazsi a ovzdusi je opet spinavejsi nez tomu byvalo.
Nestravil jsem cas jen v Shanghai, ale byl jsem se podivat i u dodavatelu v Nanjingu a Wuxi, coz jsou mesta vzdalena 2-3 hodiny jizdy od Shanghai. Obe mesta se take rozrostla, ale spise se postavilo zase plno tovaren na vsechno mozne. Rada tovaren jsou mala mesta. V arealech se nachazi jak ubytovny pro zamestnance, jidelny, obchody, sportoviste a nekdy i fotbalove hriste.
Co se tyce businessu tak jsem byl prekvapen kolik toho nasi dodavatele vyrabeji pro domaci trh. Prestoze vim, ze cinsky trh, tim jak bohatne, zacina spotrebovavat vetsi a vetsi mnozstvi zbozi, tak mne v nekterych tovarnach prekvapil pomer domacich (cinskych) a zahranicnich odberatelu. Tam kde pred 2 lety vyrabeli 100% na export, dnes dela export ani ne polovinu a tovarna aktivne hleda nove odberatele predevsim v Cine.
Provedl jsem 2 audity tovaren a kluci sikmooky meli docela stesti, protoze jsem byl ve velmi dobre nalade, takze jsem radu veci prehlednul, ovsem jednalo se o malickosti, takze by asi passli i tak. Jeden nesplachovaci zachod opravili jeste behem me navstevy, par hasicich pristroju take stacili hned prinest a dvere mezi lakovnou a QC roomem zavreli, kdyz videli, ze me zapach redidla praskl do obliceje. Btw. s tim zachodem maji problem minimalne 5 let a vzdy je to uvedeno v audit reportu, bohuzel meli to (ne)stesti, ze jsem si zrovna potreboval odskocit a vybral si zrovna ten problemovy zachod, coz byla nahoda, nebot v teto tovarne jsem nikdy predtim nebyl. Mohl bych byt cinskym instalaterem, protoze jsem je upozornil na promacklou trubku, pres kterou neproudil dostatecny tlak vody aby otevrel privod ve splachovacim mechanismu. Takze problem snad maji konecne vyresen:-) Hasici pristroje predpokladam, ze prinesli z ubytoven, tak jen doufam, ze tam nejakej kurak nezapali ty jejich slamakovy matrace. Otevrene dvere z lakovny udajne prave otevreli jen na chvilku a udajne neni vubec nic nebezpecneho citit. Smrad redidla, kdy jsem si po dvou minutach pripadal, jak po smazenici z lysohlavek, je udajne zapach uskladnenych kartonovych krabic Po tech “lysohlavkach” jsem se tem argumentum jen zasmal, doporucil otevirat dvere na dvur a dal jim “passed”.
Vzali me aspon za to na obed do mistni restaurace za branami zavodu, na jehoz strese je obrovsky napis ve smyslu “Chceme krasnejsi Cinu a svetovy mir”. Restaurace je velka hala s nekolika desitkami stolu, ktera serviruje jen obedy pracovnikum tovaren okolo. Vetsinou tam chodi lide z kancelari a vedouci pracovnici, kteri jsou lepe placeni. Servirovala se smazena holoubata – jednotne menu pro vsechny. Tento obed jsem jiz jednou zazil pred lety pri navsteve Shenzhenu, takze me to uz neprekvapilo, ale pro slabsi povahy zvykle na evropske nebo americke jidlo a zpusob stravovani je to vestinou sok. Ji se u kulateho stolu na nekolik vrstvach igelitu, doprostred vam prinesou obrovskou misu celych smazenych holoubat i s hlavou a co nesnite hazite proste kolem sebe na ten stul. Kdyz dojite, obsluha vybere z toho bordelu na stole jen talire a misu, vsechhny zbytky zabali do te vrchni vrstvy igelitu a stule je opet cisty a pripraven pro dalsi stravniky. Je to rychle a efektivni! Cinane po sobe nechavaji na stole neskutecny neporadek; i ja se snazil, ale takovy bordel se mi proste okolo sebe vytvorit nepodarilo.
Jinak se zadna zabava nekonala, nejak jsem tu cestu vzal az moc pracovne, takze, i pozvani do karaoke baru a podobnych zarizeni jsem odmital. Snad si to uziju vice za par mesicu, az zase do Ciny pojedu na delsi dobu a nebudu muset tolik cestovat po tovarnach.

… a znovu do Ciny.

Cechoamerican — Fri, 29 Aug 2008 18:51:01 +0000

V pondeli odletam na dalsi cestu po Cine. Opet se jedna o navstevu dodavatelu, kontrolu procesu v tovarnach apod. Tentokrat je na poradu jen Shanghai a mesta v okruhu do 5 hodin cesty. Vcera me zklamal “Dr.Phil”, coz je dalsi Cech bydlici na zapadnim pobrezi USA, ktery kazdou chvili nekde sluzebne cestuje a Asie byla jeden cas pomalu jeho druhym domovem. Shodou okolnosti jsme meli byt ve stejnem terminu v Shanghaji, navic ve stejnem hotelu. Coz neni ale zas takova nahoda, protoze v Hiltonu Shanghai se ubytovava vetsina obchodniku ze zahranici. Uz jsme planovali jak se krasne vykalime v nekterem z karaoke baru. Bohuzel jeho hlavni cinsky dodavatel nebude mit pripravene obaly na vyrobky pro strategickeho odberatele a tak musel cestu posunout na pozdeji. Takze se pravdepodobne cesta obejde bez bujareho veseli, ktereho si s timto kamaradem rad uzivam. Snad priste.
Jsem zvedav cim me Cinane zase prekvapi.