Neni to stehovani v pravem slova smyslu, protoze muzu byt za dva mesice zpet v LA, ale taky nemusim. Takze balim co se da, vse za mnou poleti jako cargo. Kdyz zustanu dele, tak mam pripravenou v garazi paletu veci, ktera za mnou prijede v kontejnerem. Preventivne jsem odhlasil auta abych nemusel platit pojistku. Je levnejsi si vzdy na tyden, kdyz prijedu, auto pujcit, nez platit mesice za dve auta stojici v garazi.

Takze sbohem ma mila Ameriko, vymenil jsem Te za zemi, ve ktere vladne komunisticka strana. Zni to strasne, ale business je business. Sorry.

Dobrý den,

jmenuji se Petra Fuksová, jsem z malého města z České republiky studuji poslední ročník Gymnázia a vytvářím seminární práci. Téma které jsem si vybrala je: Vliv USA na okolní svět a ČR
Při vyhledávání různých informací na internetu jsem narazila na váš web cechoamerican.com. Některé vaše příspěvky mě opravdu pobavili ( Může čech přežít v USA?) v jiných sem vám musela dát opradu za pravdu a přikyvovat v průběh celého čtení (Dopis mé bývalé vlasti, 17.listopad1989…co se zmenilo…) Zkrátka vaše příspěvky mě, náhodného návštěvníka vašeho webu, opradu bavili. Ale k věci. Jak už jsem říkala, vytvářím seminární práci na výše uvedené téma. Ráda bych vás požádala o názor na pár věc. Pokud tedy máte čas mi na něc otakového odpovědět. Pokud ano, budu moc ráda a velmi potěšena.

Již delší dobu si všímám jak moc ovlivňuje Amerika životy lidí po celém světě. Je to jenom můj pocit nebo je to fakt?
Čím to je, že je Amerika tak vlivná, že je o ní tolik slyšet a je všude vidět?
A je ten vliv opravdový nebo je to pouze dobrá spolupráce s médii?

… a dále pokud vás samotného napadne cokoliv, co bych mohla řešit pod tématem Vliv USA na okolní svět a ČR budu moc ráda za typ. Bojím se jestli jsem si tímto tématem trošku nenaběhla. Práce musí mít 15 stran ale to už je můj problém.

Předem děkuji za odpověď.
Petra Fuksová

Takze zacneme po americku:
Legal Disclaimer: Nize uvedeny text vyjadruje soukromy nazor autora a nelze jej proto povazovat za obecny nazor americkeho naroda nebo jejich predstavitelu. Text je dusevnim vlastnictvim autora, ktery timto dava souhlas komukoliv s jeho pouzitim. Osoby s vysokym krevnim tlakem ci srdecnimi potizemi mohou autorovo prispevky cist pouze se svolenim lekare. Autor neni zodpovedny za psychickou ujmu ctenaru zpusobenou ctenim autorovo prispevku. Predstavitele ceskych politickych stran nemaji dovoleno pokracovat ve cteni prispevku, protoze jejich inteligence jim neumoznuje spravnou interpretaci textu ci pochopeni literarnich pojmu jako napr. ironie ci sarkasmus.

Tak takhle zacina v Americe vsechno – Legal Disclaimer. Vcera jsme davali novy disclaimer na noze co dovazime pro velky obchodni retezec. Neco ve smyslu, ze nejsme zodpovedni za to, ze nozem neco preriznete. Picovina, ze? Ale nutna. Tak i o tom je ta slavna Amerika Ale to odbocuji od tematu.

A ted primo k dotazum:
“Již delší dobu si všímám jak moc ovlivňuje Amerika životy lidí po celém světě. Je to jenom můj pocit nebo je to fakt?”

Odpoved: Je to fakt. Lide vzhlizeji k Americe jako k necemu co muze spasit svet, jsou to vsak v soucasnosti prehnana ocekavani.
Amerika vyhrala valku proti fasismu i proti komunismu. Nemluvim o prohranych valkach ve Vietnamu ci Koreji, ktere z pohledu celkove valky proti komunismu byli spise bitvami. V roce 1945 byla Amerika mezi vitezi boje proti fasismu a soucasne byla velmi bohatou a neznicenou zemi. Na konci osmdesatych letch opet zvitezil kapitalismus nad komunismem, tedy opet Amerika byla mezi vitezi. Amerika po nekolik desetileti mela navrch nad celym svetem, mela na to lidi i prostredky. Mela i prostredky se angazovat v zahranici. Nebudeme polemizovat zda ty duvody, ktere ji k tomy za pomahala po celem svete byly ekonomicke, politicke ci vojenske. Point je, ze se angazovala. Opet nechci komentovat, zda pomoc byla vitana ci ne, vsude se totiz najdou priznivci i odpurci cehokoliv. A vsichni stale automaticky od USA ocekavaji, ze se bude chovat stejne. Jenze svet se zmenil, cinska vlada ma ted vice penez nez americka, ocekava vsak nekdo pomoc od Cinanu? Ne. Vsichni stale automaticky ocekavat pomoc od USA. At se jedna o ekonomickou, humanitarni ci vojenskou pomoc. Od Spojenych Statu Americkych se prave z historickeho hlediska ocekava vice nez se ocekava od jakakoliv jine vyspele zeme.
Amerika ovlinila zivot plno lidi, protoze jim umoznila emigraci. Amerika take vytvorila perfektne fungujuci kapitalisticke prostredi, ktere umoznilo mnoha lidem pohadkove zbohatnout, coz je vzorem pro ostatni, kteri po tom touzi. Pripoctete k tomu vliv medii, ktere o Americe neustale mluvi a nelze se divit tomu, ze vsichni lide jsou nejakym zpusobem primo ci neprimo Amerikou ovlivneni.

“Čím to je, že je Amerika tak vlivná, že je o ní tolik slyšet a je všude vidět?”

Amerika je velka, bohata a multikuturni zeme. To ji dela vyjimecnou a take ji dava naskok. Navic business prostredi ve Spojenych statech ma obrovsky naskok pred jakoukoliv jinou vyznamnou svetovou ekonomikou. Dle meho nazoru se jedna o naskok, ktery se neda nikym dohnat. Tento naskok je to totiz dan kulturou, prostredim a lidmi, kteri v USA ziji a pracuji. Proste je to zde naprosto odlisne od zbytku sveta. Velka, ekonomicky, politicky a vojensky vyznamna zeme, kde se hodne deje, to znamena hodne pozornosti. Proto se o ni vsude mluvi. Asi to vypada extremneji pri pohledu z male stredoevropske zeme. Dokud jsem zil v CR, take jsem si pripadal, ze Cesko je stredem vesmiru a hraje velkou roli ve svetovem meritku. Po odstehovani do USA jsem se z tehle iluze probral. O malych zemich, jakou CR bezesporu je, se ve svete (a to nejen v USA) mluvi hodne malo. Takze ten vliv USA jak je vniman napriklad z ceskeho pohledu, je vniman trochu jinak z pohledu americkeho.

“A je ten vliv opravdový nebo je to pouze dobrá spolupráce s médii?”

Zapomente na Ameriku, jak ji znate z televize. Ve zpravach vidite akorat katastrofy, vrazdy, strileni. Amerika je velika zeme, v takove zemi se proto deje hodne veci, dobrych i spatnych. Amerika je stejne bezpecna, jako jakakoliv jina zeme. Jdete do spatne ctvrti, dostanete se do problemu, jste v dobre ctvrti a nemusite mit nejmensi obavy. Nekde je vic tech spatnych ctvrti, nekde vic tech dobrych, nekde se to hodne micha dohromady. V newyorskem Bronxu jsem se nedavno omylem prosel vecer, nikdo me nezastrelil, nezbil ani neokradl. To pred lety v prazskem Karline behem krasneho jarniho odpoledne me do hneda opaleny spoluobcan zadal o socilani prispevek s kudlou v ruce.
Dalsi extremni pohled na Ameriku je pres televizni serialy a filmy. Vsude krasni lide, kazdy ma krasny dum, krasne auto, dve auta, tri auta, vetsinou se vse odehrava v krasnem prostredi a nikdo nema problem s casem a penezi. Tak tohle je taky fantasmagorie. Ano, hodne lidi takto zije, ale rozhodne ne vsichni, tak jako ve filmech.
Soucasna telekomunikacni technika je schopna prenaset vse v realnem case, diky internetu muzete zpravy ziskat prakticky okamzite. Media jsou silnejsi nez kdy jindy prave diky technice, kterou nyni maji k dispozici. Mohou informovat a stejne jednoduse i dezinformovat. Nerekl bych ze by Spojene staty ci jeji vlada spolupracovala s medii vice nebo mene nez jine vyspele staty. Spoejene staty jsou velkou zemi a stal jeste hospodarskou, politickou i vojenskou velmoci, kde se proste deje hodne veci. A pokud se nekde deje hodne veci, tak se o tom zakonite i hodne mluvi. A media maji ted prostredky ty informace sirit daleko dokonaleji a rychleji.

Puvodnim domovem pro me byla Ceska republika, potom Spojene staty, no a ted to vypada, ze za svuj dalsi domov zacnu povazovat Cinu. Co se s tim svetem deje?

Tak a ted si  ”tatku” Husaka pripomenme v jeho novorocnich projevech:

Jenze ja se nevzdam a zbabele se z Ciny jako Google nestahnu:-) Ani ten clanek, co se vam mili cinsti soudruzi nezamlouva, nesundam.

Web by mel byt pristupny jakmile se clanek o zbranich posune na druhou stranku. Takze moji mili Cinane vyderzajte pazalsta!

Tak jsem po dvou a pul mesicich zpet z Ciny doma v LA. Opet se ucim jist vidlickou a nozem, zacinam s duverou prechazet silnici bez rizika ohrozeni zivota, zase si musim davat bacha co rikam, protoze mi okoli rozumi, uz nemusim curat ani hazet bobka do diry v zemi, pac mame k dispozici naprosto genialni vec – splachovaci sedaci zachody! Je neuveritelne z jakych malickosti mam radost, ze? Jiz nemusim jednat ve vymrzlych kancelarich, nedycham zluty popilek, nybrz normalni vzduch, vidim modre nebe a zlute slunce. A taky si odvykam pit caj po cely den coz se blahodarne projevilo na nizsi frekvenci odbihani na zachod a tedy zvysene produktivite prace. Zvykl jsem si sice na cinskou stravu, ale prizpusobit se americke strave mi nedela problemy. Konecne spim ve vlastni posteli a nemusim si zvykat kazdych par dnu na jinou hotelovou postel a muj satnik je ted zase vetsi nez kufr. Je to krasne byt zase “doma”. Ovsem ne na dlouho …..

Prakticky jsem si jen odskocil na cinsky novy rok domu, tak jako to dela vetsina delniku v Cine Za dva tydnu v tom cinskem kolotoci budu opet pokracovat. Driv jsem si odskakoval z USA do Ciny, ted to delam obracene. Duvodem je nahla a neopakovatelna obchodni prilezitost v Cine, kterou jsem chytil sikovne za pacesy a nehodlam se ji pustit.

A ted par cisel a neco malo statistiky a geografickych udaju:

• 72 dnu v Cine, Hong Kongu,Macau a Taiwanu (teoreticky a podle Cinanu jedna zeme, prakticky ctyri)
• 6 dni volna. A to vcetne dne kdy jsem byl nejakej nemocnej,  dne kdy mi bylo spatne po konzumaci alkoholu v mnoztvi vetsim nez malem a Noveho roku.
• 9 dni z cele cesty bylo naprosto klicovych z hlediska nasi nove investice v Cine, ostatni bylo jen bezna omacka, jako jsou navstevy tovaren, obchodnich partneru atd.
• 23 ruznych hotelu ve kterych jsem pobyval
• 16 letu letadlem, 7 jizd vlakem, 1x jizda trojkolkou, 2x presun traktorem, 3x trajektem
• cca 35 tisic kilometru naletano letadlem  a 6 tisic kilometru najezdeno jinym zpusobem
• 31 tovaren a firem, ktere jsem navstivil
• 22 mest ve kterych jsem byl (pokud nepocitam mala mesta a vesnice, ve kterych jsou umisteny nektere tovarny)
• 8 ruznych kulturnich a historickych mist a atrakci, ktere jsem navstvil. Jo, mel jsem na to obcas cas behem obchodnich navstev.
• $1000000 (jeden milion dolaru) proinvestovano na miste. Minimalne dalsich 8 mega nastrkame do Ciny jeste tenhle rok.
• $17000 utraceno na vydaje na credit kartu, $3700 vydano cash (nepocitany soukrome vydaje)
• 5x kalba s Cinany, 1x solo akce (po kombinaci piva, whisky, mleka, martini a dalsich drinku, ktery si uz nepamatuju protoze si se mnou v tech barech porad nekdo na neco necim pripijel, mi nebylo dalsi den vubec dobre) a 1x hromadna akce na Silvestra v Hong Kongu.

Dalsi cesta uz nebude tak nabita a hlavne jedu na mene mist a budu resit uz z casti vyresene. Po cinskem novem roce navic odpadne to doprosovani spediteru aby vase kontejnery dostali na lod jeste pred svatky. Sebevedome muzu rict, ze my jsme dostali na lode vsechny kontejnery, i kdyz  obcas to stalo dost namahy, lezeni do zadku a taky par penez. Ovsem ani tak by se tohle nepodarilo bez potrebnych dlouholetych kontaktu a hlavne dobrych obchodnich vztahu.

O cinske investici nekdy priste.

Californie ma pomerne striktni pravidla na prodej a vlastneni zbrani. Asi nejvetsi restrikce je na rucni zbrane (pistole a revolvery). Muzete si koupit jen jednu zbran behem 30 dni a po koupi musite cekat 10 dni nez si zbran muzete od obchodnika fyzicky prevzit, mezitim stat provede vas background check. Prestoze je to zasadni restrikce oproti jinym statum, tak background check je jen formalita, zlocinci asi pres oficialni prodejni kanaly zbrane nekupuji a tech 30 dni zas tolik nevadi, protoze kolik zbrani si za zivot muzete koupit, ze?
U dlouhych zbrani takove restrikce nejsou, nicmene Californie ma pomerne obsahly zakon na kontrolu “nebezpecnych” zbrani. Bezneho obcana se asi nejvice dotyka cast o utocnych zbranich. Je napriklad zakazana .50 BMG munice i zbrane. Krome seznamu specifickych zbrani je definice utocne zbrane pomerne jasne popsana v sekci 12276.1:

A semiautomatic, centerfire rifle that has the capacity to accept a detachable magazine and any one of the following:
(A) A pistol grip that protrudes conspicuously beneath the action of the weapon.
(B) A thumbhole stock.
(C) A folding or telescoping stock.
(D) A grenade launcher or flare launcher.
(E) A flash suppressor.
(F) A forward pistol grip.

Tohle je jen vytah toho nejdulezitejsiho, nezminuji se o dalsich zakazech jako jsou tlumice, granatomety apod.. Podle vyse uvedene definice je utocnou zbrani jakakoliv zbran s vyjmutelnym zasobnikem a minimalne jednim z bodu A az F. Spravna poloautomaticka puska musi mit samozrejme pistol grip a vyjmutelny zasobnik. V Californii je zakon na maximalni pocet 10 naboju v zasobniku. Ovsem pevne pridelany zasobnik jiz neni vyjmutelny. Aby byl zasobnik povazovan za pevne pridelany, tak musi k jeho vyjmuti byt pouzito naradi. A tak se prislo s napadem nazvanym “bullet button”. Je to vlastne nahrazka tlacitka, kterym odjistite zasobnik. Tlacitko je pevne a nelze zmacknoout, ma vsak v prostred prohluben, ktera lze zmacknout hrotem naboje, coz je pro tyto ucely “naradi”. Proste nepouzijete na odjisteni zasobniku prst, ale naboj, tedy naradi.
Takto vypada nainstalovany bullet button, na prvni pohled nic napadneho:

 A ted prisla dalsi vychytvaka, kdy se na tento “bullet button”, nasroubuje “naradi”, ktere vlastne macka ten prostredek. Tim jsou podminky zakona splneny a poloautomnaticka puska muze byt opet pouzivana jako original. Bullet button lze pouzit prakticky na vsech beznych zbranich jako je Smith & Wesson M&P15, Stag Arms, Bushmaster atd.  
A takhle funguje onen original bullet button:

Nyni se venuji jen letani pravidelnymi linkami renomovanych leteckych spolecnosti. Na prepazce severokorejske statni letecke spolecnosti Air Koryo mne proto nejdete.

Za rok toho naletam opravdu hodne – minimalne 5x do Asie a 3x do Evropy, nekolikrat mesicne po USA, k tomu nejake ty cesty po Asii a soukrome cesty. 100-150 tisic rocne mil naletam bez problemu. Takze vzhledem ke zkusenostem mam svoje oblibene a neoblibene letecke spolecnosti

United – snazim se pouzivat na vnitroamerickych linkach, maji navic docela dobre spojeni do moji caste destinace  – Shanghaje a Economy plus tridu, ktera ma mnohem vice mista pro nohy. Nevyhoda je, ze se spatne dostava upgrade. Letadla jsou obykle hodne obsazena, takze na dalkove lety United pouzivam jen pokud se nedostanu na let s lepsi spolecnosti. Navic do Asie je to obvykle narvany Cinanama, ktery, pri vsi ucte k nim, se na palube obcas chovaji jako zvirata v zologicky zahrade. Z toho duvodu je let ekonomickou tridou dobrodruzstvim, ale take seznamenim s cisnkou lidovou kulturou, business a first class jsou v pohode. China Eastern je vsak v tomhle ohledu mohem horsi a doporucuji jen tem, kteri se chteji seznamit s cinskymi (nekdy dost nechutnymi) zvyky jeste nez dorazi do Ciny.
United se take snazim preferovat kvuli milim v jejich vernostnim programu, preci jen na dovolenou rad letim zadarmo.

Cathay Pacific - absolutni jednicka, domovske letiste v Hong Kongu. Super servis, vzdycky prijemna posadka, upgrade bez zbytecnych foru, cista a prostorna letadla, super jidlo a snacks po celou dobu cesty. Kvuli vysi cene a ne zrovna dobremu spojeni do mych cilovych destinaci je  pouzivam bohuzel jen pri cestach do Hong Kongu. Nicmene tahle spolecnost byla moji oblibenou jeste kdyz jsem letal z Evropy.

China Airlines – taiwanska spolecnost, pozor nezamenovat s cinskou Air China. Velmi dobre spojeni z LA do Taipei a dobre pripoje z Taipei po Asii.

Swiss Airlines – perfektni pri cestach do Evropy. Curych je perfektni hub. Skoda, ze potrebovali nejdriv zkrachovat aby byli dobry.

Delta – od te doby co se vzmatorili z krachu tak jsou docela dobry, maj nova cista letadla, otazka je jak budou vypadat za par let. Pouzivam jen pokud neni optimalni spojen s United.

Celkove vsak muzu rict, ze jsem velmi spokojen i s dalsimi asijskymi aerolinkami jako je Air China, Korean Air, Asiana, EVA Air, Singapore Airlines nebo Thai. V USA pouzivam na kratke cesty Southwest, kteri me stridave tesi a stridave serou.

Do Evropy letam jeste s British Airways, a to ne diky servisu, ale relativne dobrymu spojeni do Londyna a pak dal do Evropy. S britama jsem byl parkrat “na otocku” v Londyne. Rano jsem tam priletel, vecer odletel. Na tyhle rychlovky do Londyna uz nejezdim, pote co jsme anglickou investici prodali, ale obcas absolvuji neco podobneho do Asie. Uz to ovsem nejak hure zvladam. Vzhledem k nove planovane investici v Evrope (UK, Nemecko a CR) se obavam, ze budu tyhle rychlocesty brzy znovu absolvovat.

No a posledni kategorii jsou letecke spolecnosti, kterym se snazim vyhybat. US Airways a  American Airlines nejsou zrovna nejlepsi tady v USA, posadky v duchodovem veku, casta zpozdeni, usmudlana letadla, atd.. V Evrope maji asi nejhorsi servis a letadla  a nejmene prijemne posadky CSA a polsky LOT.

Tohle je Farmer’s Scrambler z dnesniho rana. Pravda, nevypada to tak dobre jako to voni a chutna. Michana vajicka, se syrem, houbami, paprikou, k tomu toustovany celozrny chleb, cerstve ovoce, hazelnut coffee…. Proc se doma patlat se snidani, kdyz tohle vsechno dostanu za $6.