ČECHOAMERIČAN

Relativne pohodovy zivot ve slunne Californii je obcas vystridan nejakymi prirodnimi katastrofami. Pozary uz tak nejak patri k letu. Porosty v horach a lesich jsou vysusene a tak staci malo aby zacal pozar. Obcas tomu napomuze nejaky te zhar. Pokud se prida jeste vitr, tak je na poradne nestesti zadelano.

Sotva dohorel prvni vetsi pozar tohoto roku v Santa Barbare, tak se otrasla zeme o sile 4.7. Aftershock uz byl o den dele “jen” 4.0. Vice podrobnosti zde: http://neic.usgs.gov/neis/eq_depot/2009/eq_090518_ci10410337/ci10410337_l.htm

Jednalo se na mistni pomery o male zemestreseni, skody minimalni, zraneni zadna. Presne v dobe otresu jsem jel po dalnici prakticky v uplne blizkosti nejvetsiho otresu, ale niceho jsem si nevsiml. I kdyz netusim jak citelne je zemestreseni v aute, kdyz jedete po americke dalnici v useku, ktery nema daleko ke slavnym panelovym dalnicim, ktere staveli vychodonemecti soudruzi – duc, duc, duc, duc, duc, duc, duc …….

K dalsim californskym radostem patri i i mistni fauna a flora. Takze se vam muze stat, ze na zahrade narazite napriklad na chrestyse. Posledni setkani s chrestysem jsem mel v jednom skladu minuly tyden, kde jeden pulmetrovy kus zrovna hispansti skladnici nahaneli do prepravky. Chrestysi se obcas dostanou nejen na zahrady ale i do center prumyslovych arealu. Potkat muzete jeste coyoty, jako se to stalo pred par tydny mne pred domem, nebo myvaly, kteri se tvari hrozne nevinne, nez vam ukazou drapy.V horsim pripade muzete narazit na pumy nebo medvedy, pokud se vydate na nejaky ten hiking. Ze setkni s pumou neni az tak vyjimecne ci nerealne dokazuji i kurzy co delat pri setkani s pumou, ktere poradaji obcas i univerzity a skoly, ale predevsim spravci parku, kde se pumy mohou vyskytovat. Obcas i televize prinese zaber nejakeho napadnuteho cloveka, takze az se budete prochazet po californskych horach, udolich, lesich, pustinach, tak mejte na pameti, ze pokud zrovna neciha za rohem puma, tak muzete slapnout treba na chrestyse.

Neni nad to si pochutnat na poradnem steaku, ktery si pripravite doma na grilu. Je to rychle, dobre, levne  a krasne to voni…

Takhle to vypadalo vcera, kdyz jsme s kolegama grilovali…3 kila masa, 1 kilo shrimpu a 24 kousku La Cerveza Mas Fina.

Dnes jsem byl na jednani s jednou venture capital firmou v  San Franciscu. Do San Francisca neletam zas tak casto, krome vyjimecnych jednani jako bylo to dnesni, nebo pri letech do Ciny, kdy vyuzivam linkyz ze San Francisca do Shanghaje. Ale vzdycky me fascinuje ruznorodost krajiny nad kterou letite. Leti se prakticky kolem pobrezi Pacifiku a krajina se meni pred ocima – hory, poust, urodna puda plna farem, mala mesta a samozrejme obrovska aglomerace okolo LA. Zajimavy je take pohled na LA, kdyz letadlo naletava na pristani.

San Francisco Airport (SFO) z vysky: 

Krajina behem letu ze San Francisca do Los Angeles: 

Simmi Valley (sever Los Angeles):
San Fernando Valley. Vychodni cast (Sylmar, Panorama City, Van Nuys, atd) je vetsinou ”mexikanov”. Zapadni cast (Encino, Woodland Hills, atd.) je vetsinou velmi dobra a bohata oblast. V horach v popredi jsou exclusivni oblasti Pacific Palisades, Brentwood, atd.:

Santa Monica a Brentwood:
Century City a Beverly Hills. Century City je sidlem mnoha pravnich a poradenskych firem. V druhe vyskove budove zleva (hneda budova mezi bilou a cernou) sidli ceska ambasada. Beverly Hills se tahne do kopcu v horni casti fotky:
Downtown Los Angeles. Je malo prilozitosti jak videt cely downtown takhle zblizka. Tenhle pohled me vzdy fascinuje:

Takhle nejak ve skutecnosti vypada klasicke Los Angeles – velka pravidelne rozparcelovana placka protkana dalnicemi:

Dalnice cislo 405,  asi nejznamejsi parkoviste v USA. Pri foceni jsem mel stesti, auta na dalnici jela, nikde zadna zacpa:

Jak jsem se zminoval jiz drive zde, zde, zde a zde, dlouho jsem vybiral nove auto. Ted jsem konecne vybral a koupil nove auto podle svych predstav. Po mesicich zvazovani, nabidek, protinabidek, jednani s auto delaery a vyckavani na jeste lepsi nabidky, jsem si domu privezl zbrusu novy Cadillac CTS 3.6 DI.
Moje posledni auto jsem koupil pred nejakymi peti lety a muzu rict, ze zpusob vyberu auta i jednai s delary se uplne zmenil. Velkou merou tomu prispel internet a take soucasna krize. V USA je propad v prodejich aut asi 30-50% podle znacky. To je samozrejme znat v jednotlivych dealershipech, ktere maji doslova narvane sklady k prasknuti.
Jednani s dealery se hodne lisi,. Podle jejich “agresivity” je i poznat zda jednotlivi prodejci pracuji jen za provize, nebo maji pevny plat. Snazil jsem se hodne vyuzivat internetu k vyberu auta a nasledne co nejvice vyuzival email k vyjednavani o cene. Ale osobni navsteve dealershipu se stejne nevyhnete, pokud nevite co vlastne chcete, jako ja. Zaroven si chcete take auta vyzkouset.
Obcas jsem mel prodejcu plne zuby, proste vas nenechaji pri prohlizeni aut ani chvilku na pokoji. Navic u Subaru mi chteli porad prodat  Imprezu WRX, u Nissanu zase Armadu, prestoze jsem jim rekl naprosto jine predstavy o mem idealnim aute. Asi jich meli moc na sklade. :-)
Nakonec to dopadlo tak, ze jsem vsechny dealery nechal “vychladnout”, nakonfirugoval vsechny auta, ktera pripadala v uvahu, na webech jednotlivych znacek, a poslal emaily do nekolika dealershipu. Trval jsem na nakonfigurovane vybave , coz byl trosku problem a prakticky nikdo nemel moji konfiguraci na sklade a dokonce v nekolika pripadech takovy vuz nebyl k dispozici na celem zapade USA (dealeri s v ramci regionu transferuji auta, pokud je o ne zajem) a nekdy ani v celych Spojenych statech. Takze mi stale chodily nabidky na vozy bud v jinych barvach, nebo s prislusenstvim o, ktere jsem nemel zajem (casto s DVD Entertainment systemem pro zadni sedacky). Nakonec jeden dealer Cadillacu prisel s cenou za auto, ktere bylo vybavene na 90% podle mych predstav (jina kola), ale za cenu ktera byla o vice nez 30% nizsi nez cenikova cena. A to rozhodlo. Navic kola po chvili ukecavani vymenili zdarma. Bylo to na posledni chvili, protoze jinak uz jsem byl rozhodnuty auto presne podle meho vyberu u delara objednat. I tak bych dostal slevu cca. 20%, ale na skladove vozy vetsinou dostanete mnohem lepsi deal. A ze je u americkych dealeru z ceho vybirat. Nekteri maji skladem treba 5000 aut, nekolik stovek aut skladem je naprosto bezne i u maleho dealera. Navic jak jsem se jiz zminil, dealeri maji pristup k vozum, ktere jsou skladem u ostatnich dealeru minimalne v ramci nekolika okolnich statu.

Takovy maly vytazek toho, co mne osobne stve v USA, aby si nekdo nemyslel, ze zivot v USA je naprosto idealni.

1) Imigracni zakony – zvyhodnuji paka z mene rozvinutych zemi. Dostat k nam odbornika  z Nemecka je narocnejsi (a drazsi) nez vyridit pracovni povoleni a povoleni k pobytu pro cloveka z Guatemaly, ktery neumi vubce nic (ani anglicky). Imigranti se vzdelanim z vyspelych zemi by teto zemi prinesli mnohem vice produktivity a inteligence. Jedine co prinesou imigranti ze stredni Ameriky a podobnych rozvojovych zemi je sest deti a posleze jeste cele pribuzenstvo (kazdy pribuzny opet se sestmi detmi). Tenhle system prumerne IQ obyvatel USA rozhodne nezvysi a celkove to degraduje uroven cele zeme. Ilegalove jsou kapitaola sama pro sebe. Policie by mela kontrolovat kazdeho, zda je legalne v USA (prostredky na to maji), a pokud zde neni legalne, tak okamzite (jak rika kamarad Dr.Phil)  vystavit “one way ticket do Tijuany”. Tim se nechci dotknout Cechu, kteri v USA pobyvaji nelegalne. Kazdy by mel mit moznost se do USA pristehovat legalne, pokud bude prinosem pro zemi, umi anglicky, ma cisty rejstrik, plati dane a pojisteni, atd.. To by eliminovalo plno nelegalu z Latinske  Ameriky. Proste imigracni zakony a jejich kontrola, tak jak je to nyni, stoji za prd.

2) Rasismus vuci bilym – existuje plno narizeni a regulaci, kdy se napr. v urcite oblasti musi zamestnat urcite procento cerneho obyvatelstva. Podobne regulace maji statni urady. Proste zamestnani dostanete ne na zaklade vasich zkusenosti, kvalifikace nebo umu, ale protoze mate cernou barvu pleti. Pro bile nic takoveho neni. To je podle mne rasismus a beru to osobne

3) Zdravotni system – USA maji nejlepsi nemocnice, nejlepsi vybaveni, nejlepsi doktory, ale system sucks! Takhle nejak to i pred par dny i na jedne debate v LA rekl guverner Californie a byvaly Terminator A. Schwarzeneger. Jsem rad, ze mame stejny nazor. Mozna proto, ze jsme se oba narodili na uzemi byvaleho Rakouska-Uherska. Povinne zdravotni pojisteni neexistuje, zodpovedni pracujici lide doplaceji na ty, co neumeji nic jineho nez produkovat deti a nemaji pojisteni ani pro sebe natoz pro potomky. Dalsi problem jsou ilegalove, kteri se nechaji osetrit v nemocnici a nikdy nic nezaplati. I za ne to plati ti zodpovedni.

Naslo by se toho samozrejme jeste vic, ale zase nechci byt uplne negativni. Zivot v kazde zemi ma svoje klady i zapory, i pres vsechny ty zapory v USA, stale je to zeme, kde oproti CR je pro mne vice toho kladneho nez zaporneho. Ovsem kazdy clovek je jiny a to co vyhovuje mne, nemusi vyhovovat ostanim, a naopak.

Asi to taky znate, nejvice napadu mate v momente, kdyz si je nemate jak zaznamenat.  Pripadne vas neco napadne, vy si reknete, ze si vse zapamatujete a za 5 minut si zaboha nemuzete vzpomenout. Kdysi jsem pouzival diktafon, pak jsem ho z nejakeho duvodu pouzivat prestal a presel na vyhradne papirovy system. Nejdrive to byl klasicky diar, ktery byl vystridan jeste mene efektivnim systemem “papirky vsude”, tedy system, kdy pisete vsechno na cokoliv co mate po ruce (vizitky, post-it, ubrousky v restauraci apod.). Pred dvema lety jsem opet presel na diar, ne proto ze bych chtel, ale proste je “fasujeme” v praci, takze mi ho bylo lito nevyuzit. Jenze papirova matoda ma tu nevyhodu, ze k ni potrebujete jeste neco, cim tu myslenku prenesete na ten papir. U planovani je to jednoduche, i planovani planujete, takze tuzka je vzdy po ruce. Ale co kdyz prijde nejaka nahla ‘genialni” myslenka a tuzka neni po ruce? Nebo momentalne nejde nic napsat (napr. v aute)?
Zacal jsem mit pocit, ze neudrzim myslenku v pameti dobu delsi nez je potreba k nalezeni a uchopeni psacich potreb a preneseni myslenky na papir. Nekdy se mi stalo, ze jsem myslenku “ztratil” behem zaznamu. Bud je to pribyvajicim vekem nebo nadmernym vyskytem myslenek, coz se da pripsat pribyvajicim zkusenostem (coz je take vekem). Inu rozhodl jsem se vratit k elektronicke metode a zakoupil digitalni zaznamnik. Napady a myslenky jsou tam hned. Jenze kazdy den je tam tak 30 minut zaznamu, ted si zase musim vse poslechnout a myslenky setridit, pripadne relaizovat. Jenze 30 minut denne za tyden je 3.5 hodiny zaznamu (ano, myslenky prichazeji i o vikendu) a na to uz zase nemam cas.
Takze jsem zase na zacatku, myslenky jsou, ale nedostanu se k nim, nebot ted jsou pohrbeny v hodinach zaznamu na diktafonu. Ovsem jednu vyhodu to ma. Tim ze myslenku reknete nahlas, tak na cast (v mem pripade tak 30%) si pozdeji vzpomenete sami. Musim sakra prejit na nejaky lepe zorganizovany system.

Rec v tomto pripade nebude o knihach, protoze na ty nejak nema posledni dobou cas, ale o online a offline informacnich zdrojich.
Posledni dobou jsem musel eliminovat zdroje informaci, protoze proste zacali zabirat vice casu nez bylo zdravo. Jedine tistene noviny, ktere jsem odebiral byl Los Angeles Times. Predplatne jsem po nekolika letech pocatkem tohoto roku zrusil, protoze jsem uz prestal mit cas probirat se nekdy az 3cm vysokym stohem papiru, ktery je stejne jen plny reklam a priloh mistnich autodealeru. Uz me nebavilo mit plny kos novin, a bylo i lito te zbytecne prace a materialu, ktery jsem kazdy den vyhazoval, protoze jedine co jsem cetl, byla jen nekolikastrankova business priloha. Ani se nedivim, ze americke noviny ztraceji ctenare, nejen online informace jsou duvodem mensiho poctu abonentu. Muj soused ma problem zapnout pocitac, natoz pouzivat internet jako zdroj informaci a  zrusil predplatne pred pul rokem, prave z duvodu, ze mel pocit, ze ze 200 listu papiru precte tak maximalne jeden.
V CR jsem prevazne cetl Dnes aneb Mladou frontu, ale mam pocit, ze se z ni stal za poslednich par let seriozne se tvarici bulvar. Takze uz ani v CR noviny nekupuji. Stejne tak uz i minimalne sleduji ceske weby, setri mi to nervy.  :-)
Pri cestach do Asie je to jine. Vetsinou dostavam noviny zdarma v hotelu na pokoj a napr. China Daily je perfektni cteni pri snidani, malo stranek, strucne informace o aktualnich udalostech + business priloha. Dale v Cine ctu Shanghai Daily. Z casopisu pak China International Business, ktery vsak je k dostani jen na minimalnim poctu prodejnich mist, ale je to super zdroj informaci o cinskych businessech.

Z RSS ctecky jsem jeste nemazal nic, ale popravde receno nashromazdilo se mi tam plno feedu a ja mam cas tak maximalne na BusinessWeek, LA Times – Business,  INC. a Shanghai Daily. Budu se ted v ramci “zefektivneni” vlastni prace snazit cerpat jenom ze  zdroju, ktere obsahuji pouzitelne business informace, takze zacnu brzo feedy mazat.

Budu rad, kdyz se nekdo podeli se svymi zdroji kvalitnich informaci.

Na prvni pohled naprosto stupidni otazka, ale mezi zivotem v USA a zivotem v CR je mnoho rozdilu. Pro lepsi nazornou demonstraci si vytvorme fiktivni osobu, bude to kluk a rikejme mu treba Pepik Holky by to mely moc jednoduche, zvlast kdyby je priroda obdarila hezkym oblicejem a velkyma kozama. Abychom Pepikovi zivot usnadnili, bude mu nad 21 let. Jinak by nemohl parit tak jak byl zvykly z Cech. To nebude moct stejne, ale o tom az dale. V CR dokoncil stredni skolu s maturitou a u jedne ucetni firmy se staral o pocitacovou sit. Vydelal si zhruba 20.000,- Kc cisteho, z toho zaplatil 10.000,- Kc za pronajem garsonky na Barrandove, kde zil se svoji pritelkyni. Byla to laska na prvni pohled, nez si nasla nekoho jineho – manazer telekomunikacni firmy behajici z meetingu na meeting, sluzebnim mobilem, notebookem a oktavkou v teedeeiicku, to bylo pro devce z Vysociny jiny kafe. Co na tom, ze se mu nepostavil, kdyz ma zadarmo stravenky na obedy.  Az potud zcela normalni pribeh, ktery potkal radu lidi. Pokud se v nem nekdo poznava, podoba je ciste nahodna.
Laskou zhrzeny Pepik v zapeti dostava dopis od americkeho imigracniho uradu, kde mu oznamuji ze vyhral zelenou kartu, uplne zapomnel, ze o ni zadal. O par mesicu pozdeji odleta do USA s usetrenymi $3000 dolary v kapse a kontaktem na bratrance kamaradovo kamarada. Aby mu nebyla zima, posleme ho do slunecneho Los Angeles.

Bydleni
V CR: Sehnat slusne bydleni k pronajmu, aby na nej clovek mel finance, je stesti. Tedy pokud nemate byt po babicce, kam se muzete prihlasit. Horsi je to ve velkych mestech. Ceny za nemovitosti dosahuji takovych vysek, ze nevim kdo si je muze dovolit, z bezne vyplaty to proste nelze splatit ani za 30 let. O extremech ve mestech s nejdrazsimi nemovitostmi jako je Praha nebo Karlovy Vary ani nemluve. V Praze se ale asi stale najde dost lidi s nadprumernymi prijmy, v Karlovy Varech musi milionove nemovistosti kupovat nekdo jiny, nez ceska delnicka trida.
Nas Pepik je z Prahy a to nejlevnejsi co sehnal byla pekna garsonka na Barrandove, za kterou daval 50% vyplaty. Sehnat takove bydleni mu zabralo pres pul roku.

V USA: Po nekolika tydnech provizorniho bydleni u bratrance kamaradova kamarada si Pepik nasel maly apartment za $700 mesicne v jedne z prumernych casti Los Angeles. Mel jeste moznost najit si pokoj k pronajmu, kde by platil $400-$600, ale volil vetsi soukromi. Cena za pronajem apartmentu je take zhruba 50% minimalni mesicni mzdy, ktera v soucasne dobe cini $8.75 za hodinu, pred danemi. Jenze nas Pepik neni zadny blbec a tak jeho mzda muze byt dvojnasobna, pak bude jeho najem cinit 25% mzdy. Sehnat bydleni je relativne jednoduche, apartmentu je na vyber plno, obvykle se rozhodujete  podle ceny, kterou si muzete dovolit zaplatit a oblasti ve ktere chcete zit.

Prace
V CR: Praci a zamestnavatele si mohl vybrat podle sveho vzdelani nebo ambici. U firmy kde pracoval si dal rano kaficko, pokecal s kolegy, par telefonatu kamaradum a pritelkyni (nez ho opustila), vyzrizeni soukromych emailu a pak nejaka ta prace. O praci se nemusel bat, i kdyby firma sla do kytek, existuje preci jen dvoumesicni vypovedni lhuta a trimesicni odstupne. Prace je dost, a pokud ne, tak pracovni urad by se postaral o penize, nejake socialni ci zdravotni pojisteni by hradil stat. V nejhorsim muze jit bydlet k rodicum, proste pohoda, tak proc se nervovat.

V USA: Praci si sehnal take rychle v pobocce jedne firmy co dela spravu komernich nemovitosti. Nejaka maturita z CR je mu tu k nicemu, pocita se co clovek umi. Dostal $15 na hodinu, coz je dobry zaklad a ranni kaficko mu sice zustalo, ovsem ne v pracovni dobe. Pak nasledovala prace od rana do vecera, zadne soukrome vyrizovani. Po mesici, v patek odpoledne, mu rika sef  ”uz te od pondeli nepotrebujeme”. Pepika polil studeny pot. Zadna podpora v nezamestnanosti, protoze ta se pocita z posledniho ctvrtleti pul roku nazpet a to tu Pepik jeste nepracoval a stejne by nepokryla jeho zivotni naklady. Trvalo mu mesic, nez si nasel novou praci za skoro stejne penize. Mesic nemel zadny prijem, vydaje zustali. Nemohl se prestehovat nikam k rodicum apod.. Zazil tvrdou realitu kapitalismu.

Zdravotnictvi
V CR: Kdyz Pepik potreboval volno, zasel za obvodakem, nechal si dat neschopenku. Dostaval nemocenskou, nemusel do prace, mohl si delat svoje kseftiky. Kdyz ho palilo v krku, boleli zada, bolel zub , vzdy sel k lekari, do nemocnice, k zubari, apod.. Akorat doplacet dvacku na penicilin ho stvalo.

V USA: Zdravotni pojisteni muze byt vyssi nez splatka na auto. Pepik si muze zaplatit pojistku, ale stejne pojistovna neuhradi vsechno. Kazda nsvsteva ho bude stat $30 – $100, jit na pohotovost je min. $250, a to bez platby za to co s Vam budou delat. Obvykle si cca $100 – $250 bude uctovat lekar za ukon. Na zubare jen vycenite zuby a mate to min za $50, pokud s tema zubama budete chtit Pepik neco udelat, bude to mit  minimalne za par stovek. U slozitejsich veci vyjde levneji letenka do CR i s primou platbou ceskemu lekari. A nemocenska…….co to je? 

Doprava
V CR: Po Praze jezdil tramvaji a metrem, na delsi cesty mel Pepik starsi felicii, benzin byl a je drahy, takze jizda verejnou je vyhodnou alternativou. Jedinou investici je mesicni prukazka za xx,- Kc ? (nevim kolik je to aktualne v Praze, ale predpokladam, ze uz to bude tak 1000,- Kc)

V USA: Bez auta se v USA nehnete, zvlast ne v LA, proto si Pepik musel kopupit auto. Starsi ojetina, nic extra, ale pojizdna se da poridit za cca $2000. Benzin stoji polovinu, radoval se Pepik, to se bude jezdit! Nez pochopil, ze toho najezdi 10x tolik, nez by najezdil v v puvodni domovine. Do prace to mel 20 mil (32 km), tedy na americke pomery docela blizko, kazdy den ale stravil na ceste do prace a zpet az 4 hodiny v aute.

Zabava
V CR: Pepik je druzny, pritulny a mily. Mel plno kamaradu, rad se chodil bavit. Pepik rad pije vse v cem je alkohol a o vikendech jezdil domu vetsinou prvnim rannim spojem. Pokud nohy a telo nevladlo, vyuzil taxika, za 200,-Kc bez uctu se vzdycky nejaky taxikar nechal premluvit a bezvladneho Pepika dovezl domu. Nekolikrat risknul jizdu autem i po nekolika tech pivech.  Kdyz by ho chytili, tak by to sice bylo za par tisic, maximalne by prisel na chvili o ridicak. Nastvalo by to, ale svet by se nezboril.

V USA: Nejblizsi pepikovo kamarad (a moc jich tu nema), bydli 40 mil od nej, taxika by se nedoplatil, hromadnou dopravou by jel cely den. Jit na pivo a ridit znamena dosta se mozna do takoveho pruseru (DUI – Driving Under Influence), ze si to nikdo neriskne. Obvykle to nekonci jen pokutou, ale musite chodit na schuzky alkoholiku, udelat autoskolu, zvednou vam pojisteni na auto a tahne se to s vami dlouha leta. Jen silenec to riskne. Nutno podotknout, ze tech silencu je porad hodne. Navic v Californii vsechny bary zaviraji ve 2 hodiny rano, vetsinou Vam jiz pul hodiny pred zaviraci dobou uz ani nenaliji a v tomto jsou striktni, jinak by prisli o licenci. O licenci by mohli prijit i kdyz by nalili mladsimu 21 let. Pokud jevite znamky opilosti, tak se dalsiho piva nebo panaka taky nedockate. Pepik byl z CR zvykly parit do rana, prip. dokud mohl stat na nohou. Tady ma smulu, zabava na jakou byl zvykly mu skoncila.

Strava:
V CR: Knedlo zelo vepro, svickova, smazak, rizecky, kure na paprice, kureci prsa se sunkou, syrem a broskvi, obcas nejak ta prava cina od vietnamce nebo prava italska pizza od albance, klobasky, uheracek, tatarak  - to je strava na kterou byl Pepik zvykly. Obcas pro zpestreni  to prolozil hamburgrem z McDonalda, po proflamovane noci mu chutnal originalni cesky burt od orignal ruske prodavacky z nesmrtelnych stanku na Vaclavaku.

V USA:, Hamburger, cheesburger, double hamburger, dougle cheesburger, buritto, taco, cina od Cinana a hektolitry coca coly – to ho cekalo v USA. Fast foody na kazdem rohu, super dealy kazdy den, kdo by odolal. Vyber je sice velky co se tyce restauraci nebo ruznych chuti a prisad, ale v zasade je to jedno a to same a po par tydnech to uz zas tak nechutna. Pepikovi se  muzou stat dve veci, a to podle jeho telesnych dispozic. Bud bude do sebe cpat malo vyzivne sracky typu hamburger za dolar od McDonalds, a bude nam v Americe hubnout, nebo do sebe bude cpat to same s hranolkama a colou a bude nam tloustnout.

Prezije Pepik v USA? Nebude se chtit vratit na rodnou hroudu?

Vyse uvedeny priklad je jen pro ilustraci, kazdy zije jinym zivotem v CR a kazdy by zil jinak v USA. Navic je odlisnosti mezi USA a CR mnohem vice, uvedeny vyber jsou jen situace z bezneho zivota prumerneho cloveka.
Pepikovo zivotni pribeh by mohl mit i jiny zivotni scenar: Pepik dostava kosem a jeho byvala pritelkyne ho vyhazuje z jejiho bytu, do ktereho dal vsechny sve uspory, zhrzeny odpovida na inzerat prace v USA, bez jakychkoliv kontaktu, penez,  zelene karty ci pracovniho povoleni odjizdi do studeneho zimniho Chicaga. Zde po nocich uklizi na cerno pro polskeho bosse za minimalni mzdu supermarkety, bydli a flamuje s dalsimi 5ti ilegaly v malem byte……
Tenhle zivot zije v USA desetitisice lidi…., prezil by Pepik tohle?

Jak jsem se zminil v nekterem z minulych prispevku, muj zamestnavatel me priradil k projektu, ktery bude mimo jine vyzadovat caste cesty do Las Vegas. Nekomu se to muze zdat jako super job, ale verte ze cinkani automatu mate za chvili plne zuby a napriklad byt ve Vegas v lete je peklo, venkovni teploty jsou stale pres 40C.
Prevzali jsme jednu malou obchodni firmu. ktera ma kancelare v Las Vegas a muj prvni ukol byl, abych to tam jel okouknout. Proste zjsitit, jaka je tam atmosfera, jak to tam bezi a navrhnout zmeny tak aby se dali jejich procesy zaintegrovat do nasich. Do Vegas  jezdim parkrat do roka, at uz sluzebne na ruzne veletrhy nebo jednani, tak i si obcas jen odpocinout. Neuspechana cesta autem trva cca 4 – 5 hodin, podle provozu. Nikdy mi nevadilo jezdit autem, cesta je to sice nudna, ale pokud se chcete pohybovat po Vegas, tak mate cim a nemusite resit nekde autopujcovnu, navic vsude u kazdeho hotelu a casina  krasne zadarmo zaparkujete v garazich. Kdyz jem hodne liny, nebo specham na jednani tak vyuzivam valet parkingu. Obcas do Vegas letam letadlem, ale vzhledem k tomu, ze musim dojet na letiste, tam byt hodinu predem, pak cca. hodinu let, pak minimalne hodinu nez se dostanu z letadla do hotelu, tak mi casova uspora nepripada az tolik vyznamna. O financni uspore ani nemluve. Cesta letadlem je vsak celkove pohodlnejsi.Prrotoze ted jsem byl liny a vylet to byl dvoudenni s tim, ze 80% casu stejne budu travit nekde v kancelari, tak jsem si rekl, ze se nebudu plahocit sam autem a poletim letadlem.

Letel jsem s leteckou spolecnosti Soutwest za pakatel, nejakych $140. Regionalni letiste bylo rano celkem ospale, ja si dal v klidku snidani, v letadle se lehce prospal a za chvili byl ve Vegas. Rozcarovani prislo, kdyz jsem si vyzvedaval zavazadlo – nikde nebylo. Na reklamacich zjistili, ze moje zavazadlo priletelo jiz drivejsim spojem, takze tam sice bylo jako prvni, ale ja jsem jej dosat jako posledni z cestujicich. No proste smula. Druhy sok prisel vzapeti, kdyz jsem zjistil, ze vse co se na mem zanovnim Samsonitu da rozbit, ulomit nebo odrit, je rozbite, ulomene nebo odrene. Na reklamacich sepsali protokol a slusne me upozornili, ze na vse co reklamuji se nevztahuje jejich zodpovednost. Moji poznamku ze zavazdlo vypada jako kdyby letadlo, ve kterem priletelo, shazovalo zavazadla rovnou ze vzduchu a ani nepristalo, nechali bez povsimnuti. No nic, rekl jsem si, napisu dopis na reklamacni odeleni Southwestu a oni to vyridi.
Vecer nasledovala firemni vecere s akcinari v hotelu Paris, ktera by nemela chybu, kdybych u mistnch bell boys nenechal svuj novy laptop. Kdyz jsem jej vyzvednul a pote odvezl k sobe na hotel tak jsem se nestacvil divit ten den podruhe, rozbity displej, odreny kryt. Muzu se jen domnivat, ze s nim nejspis hrali fotbal. Asi $10 tip, ktery jsem jim dal, aby se mi o nej dobre postarali, stacil jen na tohle. Opet nasledovala reklamace, tentokrat po telefonu, protoze jsem z Vegas jiz odjizdel.

A vysledek cele anabaze? Vymena displeje stala $700, kufr za $300 byl nepouzitelny, takze jsem ho vyhodil. Tohle vse se udalo asi pred par tydny, za tu dobu jsem si vymenil se Southwest i firmou co resi reklamace pro Hotel Paris, nekolik dopisu. Stale bezvysledne. Southwest tvrdi, ze za nic nemuze a ze sem si mel precist za co vsechno (ne)ruci na ceduli nekde u vchodu do letadla. Hotel Paris se ohani tim, ze jsem nekontaktoval jejich bezpecnostni oddeleni okamzite a ze jsem neprokazal, ze jsem si to neudelal sam. Muj argument, ze si me hrehazovali z linky na linku pri moji uvodni reklamaci a ze jsem moc zamestnany abych nekde trcel 45 minut na telefonu a s asistentkou se nechteli bavit, protoze jim nemohla podat informace, ktere chteli,  nebrali v potaz.

Takze kdyz jsem si ted bookoval letenku po USA, tak jsem o Southwest ani neuvazoval. A setkani s akcionari, ktere bylo opet planovano koncem roku v hotelu Paris, je presunuto do jineho hotelu. Nepredpokladam, ze by tohle cetl nekdo ze Southwestu nebo hotelu Paris, ale jak jsem jim slibil v jednom z mych poslednich dopisu, jejich sluzby rozhodne nebudu doporucovat a vyuzivat. A tak taky cinim. Musim priznat, ze mne pristup obou spolecnosti velmi zklamal i neprijemne prekvapil a za svuj pobyt v USA jsem neco takoveho nezazil.

… a jedno heslo nakonec:
Neletejte se Soutwest a v Las Vegas nebydlete v hotelu Paris!

… alespon k necemu je ten propad v americke ekonomice dobry:

Illegal immigration declines as U.S. economy falters