ČECHOAMERIČAN

Prestoze v Hong Kongu travim posledni dobou podstatnou cast sveho casu a prakticky se do Hong Kongu vracim pravidelne jiz 15 let, nikdy jsem tam nepotkal Cecha nebo Slovaka. Predpokladam vsak, ze CR a SR maji v Hong Kongu zastupitelsky urad a jeste v CR jsem se ucastnil akci poradanych HKTDC, takze nejaka kulturni a obchodni spoluprace asi probiha.

Tak jsem se vratil po dvou mesicich z Hong Kongu a Ciny do LA. Vlastne jsem se prijel jen na par tydnu podivat a zrejme si taky udelat dovolenou na Hawaii Takze copak jsem stihnul od emigrace na vychod a behem kratkeho navratu na zapad?
Prodal jsem dum v Las Vegas (neuveritelne, ale se ziskem); koupil jsem jiny dum v Las Vegas (vetsi, hezci, novejsi, v lepsi lokalite a levnejsi nez ten stary); poridil jsem si konecne Hong Kongskou tramvajenku; 3x jsem se stehoval v Hong Kongu abych se nakonec zabydlel v pribytku o velikosti americke koupelny; vylecil jsem si bolestive zraneni nartu zpusobene golfovym mickem odpalenym nejakym anonymnim debilem na golfovem hristi v Shenzhenu; zvysil jsem podil v materske firme o krasnych 5%; behem jednoho tydne v LA jsem 3x pichnul pneumatiku na “caddym“; s delagaci cinskych soudruhu jsem prohral $400 na rulete v Bellagiu a pak vyhral $420 v black jacku v Monte Carlu; vyrazil jsem 2 manazery z cinske tovarny, kteri si hrabalii do vlastni kapsy; v  dome v LA mi v prubehu jedineho vikendu prestala fungovat lednicka v garazi, toustovac, kavovar a budik; rozhodl jsem se rozsirit zbrojni arzenal o Barrett 98B .338 Lapua jeste predtim nez nam tady v Californii zacnou odpirat prava ze Second amendmentu; v ramci utuzovani pratelskych vztahu s cinskymi soudruhy a soudruzkami a prohlubovani vedomosti o kulturnich tradicich cinskeho naroda jsem se na Cinske pevnine 2x spraskal takovym zpusobem ze prubeh onech veceru a noci si bohuzel dokazu vybavit jen castecne, a pokud si neco pamatuji, tak jen velmi matne, bez casove posloupnosti a s velkymi mezerami.

Tak to jen tak v kratkosti ze zivota ….

Tak v pondeli me ceka takove male stehovani. A to opet zapadnim smerem, tentokrat do Hong Kongu. Pokud to takhle pujde dal, za par let se pres Dubaj dostanu dostanu zpet do CR.
Nestehuji se navzdy, ale stravim v Hong Kongu a Cine minimalne dva/tri mesice, stim, ze podle potreby tam muzu zustat az do konce roku 2011. Vlastne zalezi na tom jak bude nas asijsky business performovat. Mame lehce vymysleny business plan, ale moc se podle toho neridime. Jsou to vicemene takove guidelines ceho chceme dosahnout. Jak rovnou ci klikatou cestu zvolit to resime “za pochodu”.

Neni to stehovani v pravem slova smyslu, protoze muzu byt za dva mesice zpet v LA, ale taky nemusim. Takze balim co se da, vse za mnou poleti jako cargo. Kdyz zustanu dele, tak mam pripravenou v garazi paletu veci, ktera za mnou prijede v kontejnerem. Preventivne jsem odhlasil auta abych nemusel platit pojistku. Je levnejsi si vzdy na tyden, kdyz prijedu, auto pujcit, nez platit mesice za dve auta stojici v garazi.

Takze sbohem ma mila Ameriko, vymenil jsem Te za zemi, ve ktere vladne komunisticka strana. Zni to strasne, ale business je business. Sorry.

Jsem si nejak pospisil a zacinam delat dane za minuly rok. Kdyz jsem mel uvest ktereho statu a zeme jsem residentem, tak jsem zjistil, ze vlastne ani nevim, kde uz jsem doma. Pro bermak to bude porad Californie, mam tu vystaveny ridicak, prihlasene auto a asi jsem tu minuly rok byl nejdele ze vsech destinaci, kde jsem pobyval. To se ale muze tenhle rok lehce zmenit.
Soucasne me vsak napadla otazka, kde vlastne jsem opravdu “doma”. Travim vetsinou svuj soukromy i profesni zivot v Californii, Nevade, New Yorku, Shanghaji a Hong Kongu. CR jsem uz nejak prestal pocitat, protoze i v Londyne nebo Zurichu jsem casteji. Za posledni pulrok jsem stravil vice casu v zahranici nez v USA. A to s velkou prevahou. Cestovat me bavi, pracovat v novem prostredi taky, ale uz bych se sakra mel nejak usadit. I s bydlenim mam vsechno obracene, ve Vegas, kde mam nejvetsi dum, travim nejmene casu, a naopak v Hong Kongu, kde mam byt o velikosti americke koupelny travim casu nejvice. Pred dvema lety jsem byl ve Vegas pracovne prakticky kazdy tyden ci dva a v Hong Kongu minimalne. Pred rokem se zase vsechno obratilo. Do toho pribyly dalsi destinace, prevazne kvuli firmam, do kterych jsme investovali. Jenze jak se muze clovek na tenhle kolotoc pripravit, napriklad mortgage je na 30 let, copak ja muzu planovat na 30 let dopredu? I s autem, ktery jsem si koupil uplne novy pred rokem, jsem za poslednich par mesicu najel tak 500 mil. Po svete je ted plno hotelu, ve kterych jsem casteji nez ve svych domech. Asi bych mel zavest nejake planovani sveho zivota, kdyz se necham takhle unaset zivotem a praci, tak by me to mohlo odvat pekne daleko.

Puvodnim domovem pro me byla Ceska republika, potom Spojene staty, no a ted to vypada, ze za svuj dalsi domov zacnu povazovat Cinu. Co se s tim svetem deje?

Ni hao!

Tak jsem po dvou a pul mesicich zpet z Ciny doma v LA. Opet se ucim jist vidlickou a nozem, zacinam s duverou prechazet silnici bez rizika ohrozeni zivota, zase si musim davat bacha co rikam, protoze mi okoli rozumi, uz nemusim curat ani hazet bobka do diry v zemi, pac mame k dispozici naprosto genialni vec – splachovaci sedaci zachody! Je neuveritelne z jakych malickosti mam radost, ze? Jiz nemusim jednat ve vymrzlych kancelarich, nedycham zluty popilek, nybrz normalni vzduch, vidim modre nebe a zlute slunce. A taky si odvykam pit caj po cely den coz se blahodarne projevilo na nizsi frekvenci odbihani na zachod a tedy zvysene produktivite prace. Zvykl jsem si sice na cinskou stravu, ale prizpusobit se americke strave mi nedela problemy. Konecne spim ve vlastni posteli a nemusim si zvykat kazdych par dnu na jinou hotelovou postel a muj satnik je ted zase vetsi nez kufr. Je to krasne byt zase “doma”. Ovsem ne na dlouho …..

Prakticky jsem si jen odskocil na cinsky novy rok domu, tak jako to dela vetsina delniku v Cine Za dva tydnu v tom cinskem kolotoci budu opet pokracovat. Driv jsem si odskakoval z USA do Ciny, ted to delam obracene. Duvodem je nahla a neopakovatelna obchodni prilezitost v Cine, kterou jsem chytil sikovne za pacesy a nehodlam se ji pustit.

A ted par cisel a neco malo statistiky a geografickych udaju:

• 72 dnu v Cine, Hong Kongu,Macau a Taiwanu (teoreticky a podle Cinanu jedna zeme, prakticky ctyri)
• 6 dni volna. A to vcetne dne kdy jsem byl nejakej nemocnej,  dne kdy mi bylo spatne po konzumaci alkoholu v mnoztvi vetsim nez malem a Noveho roku.
• 9 dni z cele cesty bylo naprosto klicovych z hlediska nasi nove investice v Cine, ostatni bylo jen bezna omacka, jako jsou navstevy tovaren, obchodnich partneru atd.
• 23 ruznych hotelu ve kterych jsem pobyval
• 16 letu letadlem, 7 jizd vlakem, 1x jizda trojkolkou, 2x presun traktorem, 3x trajektem
• cca 35 tisic kilometru naletano letadlem  a 6 tisic kilometru najezdeno jinym zpusobem
• 31 tovaren a firem, ktere jsem navstivil
• 22 mest ve kterych jsem byl (pokud nepocitam mala mesta a vesnice, ve kterych jsou umisteny nektere tovarny)
• 8 ruznych kulturnich a historickych mist a atrakci, ktere jsem navstvil. Jo, mel jsem na to obcas cas behem obchodnich navstev.
• $1000000 (jeden milion dolaru) proinvestovano na miste. Minimalne dalsich 8 mega nastrkame do Ciny jeste tenhle rok.
• $17000 utraceno na vydaje na credit kartu, $3700 vydano cash (nepocitany soukrome vydaje)
• 5x kalba s Cinany, 1x solo akce (po kombinaci piva, whisky, mleka, martini a dalsich drinku, ktery si uz nepamatuju protoze si se mnou v tech barech porad nekdo na neco necim pripijel, mi nebylo dalsi den vubec dobre) a 1x hromadna akce na Silvestra v Hong Kongu.

Dalsi cesta uz nebude tak nabita a hlavne jedu na mene mist a budu resit uz z casti vyresene. Po cinskem novem roce navic odpadne to doprosovani spediteru aby vase kontejnery dostali na lod jeste pred svatky. Sebevedome muzu rict, ze my jsme dostali na lode vsechny kontejnery, i kdyz  obcas to stalo dost namahy, lezeni do zadku a taky par penez. Ovsem ani tak by se tohle nepodarilo bez potrebnych dlouholetych kontaktu a hlavne dobrych obchodnich vztahu.

O cinske investici nekdy priste.

Letadlem! Tedy vestinou. Jednou jsem letel oknem. Bylo to kdysi davno na nejaky vesnicky zabave nekde na Vysocine za mych mladych naivnich let, kdy ve me jeste byla ta porevolucni budovatelska naivita a ja se a tesil na lepsi kapitalisticke zitrky. Tehdy, zrejme pri vzpominkach na predchozi budovatelske snahy podle vzoru (byvalych) kamaradu komsomolcu, jsme na stole tancovali kozacka. Okno nastesti nebylo vysoko. Ale to je jina story

Nyni se venuji jen letani pravidelnymi linkami renomovanych leteckych spolecnosti. Na prepazce severokorejske statni letecke spolecnosti Air Koryo mne proto nejdete.

Za rok toho naletam opravdu hodne – minimalne 5x do Asie a 3x do Evropy, nekolikrat mesicne po USA, k tomu nejake ty cesty po Asii a soukrome cesty. 100-150 tisic rocne mil naletam bez problemu. Takze vzhledem ke zkusenostem mam svoje oblibene a neoblibene letecke spolecnosti

United – snazim se pouzivat na vnitroamerickych linkach, maji navic docela dobre spojeni do moji caste destinace  – Shanghaje a Economy plus tridu, ktera ma mnohem vice mista pro nohy. Nevyhoda je, ze se spatne dostava upgrade. Letadla jsou obykle hodne obsazena, takze na dalkove lety United pouzivam jen pokud se nedostanu na let s lepsi spolecnosti. Navic do Asie je to obvykle narvany Cinanama, ktery, pri vsi ucte k nim, se na palube obcas chovaji jako zvirata v zologicky zahrade. Z toho duvodu je let ekonomickou tridou dobrodruzstvim, ale take seznamenim s cisnkou lidovou kulturou, business a first class jsou v pohode. China Eastern je vsak v tomhle ohledu mohem horsi a doporucuji jen tem, kteri se chteji seznamit s cinskymi (nekdy dost nechutnymi) zvyky jeste nez dorazi do Ciny.
United se take snazim preferovat kvuli milim v jejich vernostnim programu, preci jen na dovolenou rad letim zadarmo.

Cathay Pacific - absolutni jednicka, domovske letiste v Hong Kongu. Super servis, vzdycky prijemna posadka, upgrade bez zbytecnych foru, cista a prostorna letadla, super jidlo a snacks po celou dobu cesty. Kvuli vysi cene a ne zrovna dobremu spojeni do mych cilovych destinaci je  pouzivam bohuzel jen pri cestach do Hong Kongu. Nicmene tahle spolecnost byla moji oblibenou jeste kdyz jsem letal z Evropy.

China Airlines – taiwanska spolecnost, pozor nezamenovat s cinskou Air China. Velmi dobre spojeni z LA do Taipei a dobre pripoje z Taipei po Asii.

Swiss Airlines – perfektni pri cestach do Evropy. Curych je perfektni hub. Skoda, ze potrebovali nejdriv zkrachovat aby byli dobry.

Delta – od te doby co se vzmatorili z krachu tak jsou docela dobry, maj nova cista letadla, otazka je jak budou vypadat za par let. Pouzivam jen pokud neni optimalni spojen s United.

Celkove vsak muzu rict, ze jsem velmi spokojen i s dalsimi asijskymi aerolinkami jako je Air China, Korean Air, Asiana, EVA Air, Singapore Airlines nebo Thai. V USA pouzivam na kratke cesty Southwest, kteri me stridave tesi a stridave serou.

Do Evropy letam jeste s British Airways, a to ne diky servisu, ale relativne dobrymu spojeni do Londyna a pak dal do Evropy. S britama jsem byl parkrat “na otocku” v Londyne. Rano jsem tam priletel, vecer odletel. Na tyhle rychlovky do Londyna uz nejezdim, pote co jsme anglickou investici prodali, ale obcas absolvuji neco podobneho do Asie. Uz to ovsem nejak hure zvladam. Vzhledem k nove planovane investici v Evrope (UK, Nemecko a CR) se obavam, ze budu tyhle rychlocesty brzy znovu absolvovat.

No a posledni kategorii jsou letecke spolecnosti, kterym se snazim vyhybat. US Airways a  American Airlines nejsou zrovna nejlepsi tady v USA, posadky v duchodovem veku, casta zpozdeni, usmudlana letadla, atd.. V Evrope maji asi nejhorsi servis a letadla  a nejmene prijemne posadky CSA a polsky LOT.

Tak po vycerpavajici ceste za cinskymi zivnostniky vyrazim na zaslouzeny relaxacni vikend do San Diega. Rizikem tohoto vikendu je, ze z nej muzu prijet naprosto znicenej. Navsteva San Diega v mem podani totiz obsahuje take nocni navstevu centra mesta, ktere je plne baru a zabavy a take kratky vylet k mexickym sousedum do Tijuany na levne pivo a dobrou mexickou kuchyni. Navstevu vyhlaseneho a v soucasne dobe asi nejlepsiho tijuanskeho panskeho clubu Hong Kong jako vzdy vynecham a tuhle zabavu prenecham mladsim a nadrzenejsim

Pri pohledu na Sigalert, ktery monitoruje mimo jine i dopravu v Los Angeles jsem se zhrozil. Cesta do San Diega trva tak 2,5 hodiny, jenze pri pohledu na momentalni dopravni situaci to vypada, ze cely vecer stravim za volantem. Snad se to do hodiny zlepsi.
A takhle to vypada s dopravou v Los Angeles pomalu kazdy den. Kde je sakra nejaka ta krize, o ktere vsichni mluvi? Proc lidi nejezdi mene, jak se vsude rika, kdyz je cena benzinu $3 za galon?

Takto vypada doprava na dalnicich v Los Angeles prave ted:

Let byl OK -stop- na vlak ze Shanghaje do Zhenjiangu jsem se dostal jen tak tak a bez mistenky, takze 2 hodiny cesty na stojaka  -stop- z menu co jsem koupil v KFC na nadrazi mi moc nezbylo,  piti jsem rozlil pred vlakem a jidlo nekde odlozil kdyz me dav valil pred sebou skrz vlak -stop- mam hlad a zizen -stop- je tu hnusne zima a znecistene ovzdusi vic nez jindy -stop- v hotelu maji stale starosti o zdravotni stav cizincu, takze musim vyplnovat stupidni formulare -stop-  jdu spat -stop- az se probudim, bude vsechno snad lepsi -stop-

Jeden z mych oblibenych formularu:

Kdyz letim na navstevu do CR, tak se me samozrejme lide ptaji na to jaky byl let a s kym sem letel. Obvykla byva i otazka proc sem neletel s CSA. odpoved je jednoducha, konkurence je lepsi, levnejsi, pohodlnejsii, privetivejsi. Rekl bych ze nejsem sam, kdo neleta na dalkovych linkach s timto dopravcem, jinak by asi CSA nezrusilo linky do Chicaga,Toronta, Dubaje a poslednim zrusenou linkou bude linka do New Yorku.
Plno lidi asi sleduje deni kolem Ceskych aerolinii a jejich prodeje a vetsina se mnou bude asi souhlasit, ze za neuspechem a padem CSA stoji prave management. To co s CSA provedl Tvrdik a jeho parta bylo k smichu, avsak predchozi ani soucasny management taky zrovna nepredvedl dobrou praci. Chyby delalo CSA jiz davno. Napriklad od 1.dubna 1995 vstoupilo do aliance s Continental Airlines a misto na letiste JFK v New Yorku zacalo letat na letiste do Newarku v New Jersey, ktere je sice polozene velmi blizko New Yorku, ale stejne se jednalo o nestastne rozhodnuti, protoze Continetal rozhodne nemel tolik navaznych letu a vetsina lidi mela cilovou destinaci jinou, nez byl New York. A prejizdet z letiste na letiste na vnitrostatni let je hloupost. Reseni? Letet s nekym jinym. O nekolik let pote byl zase zmenen letovy rad, letadla zacala odletat z Newarku drive. Tim CSA totalne odrizlo navazne lety ze zapadniho pobrezi. Ranni lety ze zapadniho pobrezi nestihali odlet CSA do Prahy. Chapu, ze toto rozhodnuti neni 100% na leteckych spolecnostech a musi se podridit take letisti, nicmene letecke spolecnosti sve slovo maji take. Dalsim problemem je neochota personalu a “prestarle” letusky, ktere toho evidentne za svoji karieru asi uz maji plne kecky. Netvrdim, ze vsechen personal je spatny, ale ve srovnani s konkurenci patri rozhodne k tem horsim. Starsi a spinava letadla a celkova corporate identity, ktera zaspala dobu, take na serioznosti nepridava. To neni vsak problem jen CSA, z toho duvodu take nevyhledam letani napriklad s US Airways ci polskym LOTem. Ve srovani s jinymi leteckymi spolecnostmi je ten rozdil nejmarkantnejsi a pokud bych nemel plno moznosti srovnavat kvalitu sluzeb prave s jinymi leteckymi spolecnostmi, tak bych asi nikdy tento clanek nepsal.
Pripada mi, ze nez orientace na zakaznika a spravny manazersky pristup hrali a hraji u CSA  spise roli penize nekomu do kapsy a vlastni zajmy. Prece jen kazde male rozhodnuti u takove spolecnosti znamena obrovske penize, letecke spolecnosti vyuzivaji radu servisnich spolecnosti a jejich zmena znamena, ze nekdo bude vydelavat velke penize. Tedy velky prostor pro uplatky ci jine “benefity”. Ridit spolecnost v tak specifickem odvetvi navic vyzaduje dlouhodobe zkusenosti prave z oblasti letecke dopravy.

Nedavno probehla jedna z mych dalsich cest do Ciny, byl to fofr, jaky jsem jeste nezazil a to jsem na takoveto rychlovky celkem zvykly, viz. jedna z mojich cest do Hong Kongu. Tahle cesta byla opravdu ukrutne rychla jak terminem odjezdu, tak delkou pobytu v Cine.

Ctvrtek
4.00PM PST (patek rano v Cine)-  Cinska tovarna oznamuje, ze ma problemy s balenim zbozi pro naseho vyznamneho zakaznika a nestiha inspekci.  Zbozi musi ale byt nalozene v kontejneru presne za tyden, kdyz se tak nestane budeme platit penale za zpozdeni. Castka se pohybuje v desitkach tisic dolaru.
4.30 PM – zaseda “krizovy stab” u nas ve firme, nepritomni clenove jsou prizvani na telekonferenci
4.35 PM –  bylo rozhodnuto, ze ja pojedu do Ciny sjednat napravu a zkontrolovat spravnost dodavky zbozi. Porad jeste doufame, ze pres noc (tedy behem dne v Cine)  Cinane vse vyresi a nikam nebudu muset jet. Nadeje umira posledni.
4.36 PM – vsem je nam jasne, ze Cinane nic nevyresi, vytahuji z trezoru pas a vypnuji zadost o Cinske vizum
8.00 PM – Jedu se zadosti a pasem do LA, vse davam do drop boxu na zadosti o viza. Nemuzu se dostat z parkoviste v centru LA, protoze jsem se zase pripletl do nataceni nejakeho filmu ci co. Proste Los Angeles, nadavam jako dlazdic na zivot v LA a chci se prestehovat do Alabamy.

Patek
8.00 AM – dle ocekavani, Cinane nic nevyresili, resp. ani se neobtezovali nam to sdelit.
8.30 AM – rezervuji letenku do Shanghaje s odletem v sobotu rano z LAX, tak abych tam priletel v nedeli vecer a v pondeli mohl hned naskocit do pracovniho procesu. Nejlevnejsi letenka s United v business class je za $12000, economy za $3200 !!!! Tolik jim za to nedam. Nakonec jsem rezervoval economy class s Korean Air, s prestupem v Seoulu. Posledni misto v letadle. Je to kurna ale slozity koupit letenku den pred odletem

Sobota
11.30 AM – Odletam z LAX. Let uplne perfektni. Upgrade na business class jsem nedostal, pac letadlo bylo uplne narvany. Dve japonky vedle mne si hned po prichodu nasadili rousky, asi jsem se tvaril jako prase a hrozilo jim nakazeni praseci chripkou. Musim jim vsak dat kredit za curani… Drzeli to v mocaku statecne celou cestu a neotravovali me se vstavanim ze sedadla pri cestach na zachod.

Nedele
8.00 PM (cinsky cas) – priletam do Shanghaje, do letadla nabehla dvojce v bilych overalech a zacali vsem cetujicim merit laserovym teplomerem teplotu. Testem jsme prosli vsichni krome jedne pasazerky, kterou si hned odvedli (jestli do nemocnice, do vezeni, nebo rovnou na popravu to nikdo netusime).
8.30 PM – ano, za 30 minut od priletu!!!! Vcetne veskerych imigracnich procedur, odbaveni zavazadel a cesty k autu na parkoviste. Sedim v Buicku s ridicem a jedu do nekolik stovek kilometru vzdaleneho Nanjingu

Pondeli
1.00 AM, dorazim do hotelu, rychla sprcha a spat.
7.00 AM – vstavam, rychla cinska snidane po ceste a hura do fabriky!
9.00 AM – 5.00PM – kontroluji  co se da, resim to, cemu Cinane rikaji problemy, obvykle  voloviny vyresene selskym rozumem za 5 minut.
6.00 PM – 8.00 PM –  dloooooooouha cinska vecere, nejsem si jisty co to udela s mym zaludkem, tak to pro jistotu zazdivam dvema poradnyma panakama Moutai. Nasleduje nekolikahodinova cesta zpet do Shanghaje.

Utery
1.00 AM – prijezd do hotelu na letisti Shanghai Pudong
1.45 PM – odlet do Los Angeles pres Seoul
3.00 PM – Prilet do Los Angeles

Z tohohle cestovniho tornada jsem se dostaval jeste tyden. Obycejne nemam problemy, ale bud starnu, nebo tohle bylo na mne az prilis moc.

Co se tyce cestovani s Korean Air, nemuzi rict ani jedno spatne slovo. Super jidlo, na entertainment centeru v sedadle byl vyber her, radii, songu, filmu (vcetne naprostych novinek, ktere prave bezely v kinech), prijemne a hezke letusky, vse krasne ciste. Letiste v Soulu je take velmi prijemne, ciste, zdarma internet (vcetne pocitacu!), veliky vyber restauraci i obchodu.

Porad doufam, ze si jednoho dne v ramci obchodni cesty udelam nekde poradnou dovolenou…