ČECHOAMERIČAN

Tak se tak rano probiram emaily a vidim email od jedno z mych ceskych kamaradu tady v LA , soucasne take spolupracovnika na par projektech a drink buddyho na nekolika tazich na obou stranach Pacifiku. Rikam si, sakra co mi to zas posila  za for ci video s analni nebo jinou podobne zabavnou tematikou. Uz jsem to chtel vymazat protoze jsem nechtel zacinat den pohledem na nejakou vaginu, nicmene muj 18ty smysl mi rikal, ze GSA v predmetu zpravy nebude zkratka masochistickeho klubu

Dostali jsme totiz approval od GSA, U.S. General Services Administration, coz je vlastne takova operativne/nakupne/prodejni organizace americky vlady. Chcete dodavat americke vlade? Musite byt “GSA dodavatel”. A je to docela opruz projit schvalovacim procesem, zvlastne v nasem pripade, kdy dodavame vyrobky urcene pro ozbrojene slozky – armada, policie, atd., coz vyzaduje dalsi kola schvalovani , testovani a hromadu papirovani. Trvalo nam zhruba tri roky dostat se az sem. Trosku se citim blbe, protoze ja osobne jsem pro to zas tak moc neudelal, jen jsem se vezl. Ale zase jsem rad, ze cely tym fungoval jako svycarsky hodinky a muzu pracovat s lidmi na ktere se muzu spolehnout na 100%. I kdyz asi prave ted zacne ten nejvetsi pracovni kolotoc na tomhle projektu, takze si snad svoje misto na slunci jeste zaslouzim.

Paradoxne tyto vyrobky jsou vetsinou “Made in China”, ale s tim nelze nic delat, protoze R&D pro tento druh vyrobku je proste v Cine na velmi vysoke urovni. Ale uz ted se mi hlavou honi myslenky, co by se dalo presunout do USA.

Tenhle moment povazuji za dalsi vyznamny meznik v businessu, ktery delam, prestoze si pamatuji, ze jsem pred par mesici byl extremne skepticky a chtel projekt dat na vedlejsi kolej. Jsem rad, ze jsem vydrzel, respektive  jsem byl presvedcen argumenty celeho tymu. A a stoji to za to, protoze marze jsou ve stovkach procent a hlavne se v tomto odvetvi tezko najde nekdo, kdo by prisel a dojebal jednosuse ceny.

Dostal jsem zajimavy email od ctenare, ktery nehodla emigrovat do USA, tak jako vetsina pisatelu, ale zajima se o vse spojene s vyrobou v Cine.

Dobrý den,
objevil jsem Váš blog, moc se mi libí a nalezl jsem v něm moc zajímavé informace k Číně.
Dlouhodobě se zabývám otázkami pracovních podmínek v továrnách v rozvojových zemích a v Číně, vytváříme vzdělávací programy pro školy na toto téma (viz http://www.fairtrade.cz/cz/173-vzdelavaci-programy-pro-studenty
Momentálně vytváříme dílnu a interaktivní výstavu na téma outdooru (výroba outdoor věcí v Číně by měla být součástí), proto bych se chtěl zeptat, zda bychom mohli použít informace z Vašeho blogu (i citace textů do materiálů a pomůcek použitých během dílny).
Dále by mně moc zajímalo, jestli jste v Číně či jinde navštívil také nějaké továrny vyrábějící věci pro outdoor (outdoor oblečení, stany, spacáky, batohy, čelovky atp). Zajímalo by nás co nejvíc informací – jako třeba platy pracovníků v nich, výrobní náklady na kus (podíl ceny materiálu a práce na celkové ceně) atp,
a také všechno kolem auditů – jak takový audit probíhá ve smyslu praktickém, co všechno se schovává, jak se příp falšují.
Nebo kdybyste měl kontakt na někoho, kdo se profesionálně takovými audity zabývá a jezdí po čínských či bangladéšských atp továrnách, moc by nás zajímaly podrobnosti.
Přeji všechno dobré a těším se na další zajímavé texty.

Byl jsem v nekolika tovarnach na batohy a obleceni. Ale cinske tovarny se od sebe moc nelisi a nezalezi moc na sortimentu, ktery vyrabeji. Vyjimkou jsoui hi-tec tovarny na elektroniku a podobne. Ale v zasade tovarna na jakekoliv spotrebni zbozi vypada velmi podobne uplne vsude. Nemyslim tim samozrejme strojove vybaveni.
Cina ma pomerne striktni pracovni zakony, oproti USA, kde je absolutni volnost na pracovnim trhu.  Cina v tomto ohledu jede v kapitalistickem trznim prostredi podle “osvedceneho” socialistickeho modelu. Zni to divne, ale presne to vystihuje situaci. Placene prescasy, svatky, minimalni mzda, atd. jenze mluvime o Cine, takze zakon je jedna vec a realita je casto opacna.  Prakticky se falsuje vsechno, pracovni smlouvy, vyplatni pasky, dochazka, vyrobni dokumenty atd.. A plati se take za vsechno – bezpecnostni kontroly, ruzna povoleni, vyjimky, vyjimky z vyjimek, atd, zaplatite a dostanete co chcete, fantazii se meze nekladou . “Poplatky” jdou vetsinou do kapsy nejakemu urednikovi, ci se o ne rozdeli vice lidi. Nechci se tady rozepisovat detailne  jak “ojebat” cinske pracovni zakony ani detailne popisovat system uplatku, byt bych tohle mohl tohle prednaset na Harvardu. Navic snad kazda firma ma cloveka, ktery se jen stara o “styk” s urady – obedy, vecere, uplatky, atd.;  vetsinou s byvalymi stranickymi kolegy, a verte, ze tahle osoba se vyplati, kdyz delate business ve vetsim objemu.

Audity a inspekce v Cine jsou nekonecne tema. Lide z rozvinutych zemi si vetsinou mysli, ze kontrolami v cinskych tovarnach se zlepsi pracovni prostredi pro cinske delniky. Lidi vzpamatujtte se! Cinsky delnik chce delat 12 hodin tydne v zinkovne holyma rukama a kasle vam na kecy  o bezpecnosti prace. On si potrebuje vydelat penize a uzivit rodinu. Blabolum o rovnopravnosti, bezpecnosti prace, zakonum, narizenim a vyhlaskam nerozumi a ani nechce. To, ze mu neustalymi audity znemoznite pracovat dele a budete ho navlekat do ochrannych pomucek, ktere ho jen zpomaluji v praci, mu nepomuzete. Naopak, bude se mit on i jeho rodina hure. Je treba si uvedomit, ze valna vetsina delniku v tovarnach v prumyslovych oblastech Ciny neni mistni, ale bydli v ubytovnach vedle tovaren a jedine o co fakt nemaji zajem je volny cas, protoze prijeli pracovat, tj. vydelat penize, a ne se flakat na ubytovne. Ve vetsine prumyslovych oblasti je akutni nedostatek pracovnich sil, delnici si casto mohou vybirat, kde pracovat. nikdo nikoho nenuti pracovat od nevidim do nevidim. Kdo chce muze pracovat od pondeli do patku, 8 hodin denne. Ale garantuji vam ze takovych delniku je mizive procento. Dale je potreba si uvedomit, ze Cinane ( a samozrejme i dalsich Asiate) jsou proste drici, patri to k jejich kulture. Chybu, kterou zapadni svet v Cine dela, je, ze se snazi ovlivnit (dle zapadnich stadartu a podle zapadniho mysleni)  system jakym vyrobni prumysl v Cine funguje.
Pohadky o tom, jak v Cine pracuji deti jiz nejsou davno pravda, stejne tak povesti o tom jak cinane delaji za dolar denne. Mesicni mzda v bezne tovarne ve vnitrozemi je bezne kolem 1000RMB, asi  $150, v tom je vetsinou zahrnuto i ubytovani a strava. V prumyslovych oblastech na pobrezi je mzda 2000 az 3000RMB, tedy az nejakych $440 mesicne. Posledni dobou silne pocitujeme nedostatek manualnich pracovniku predevsim v oblasti Shenzhenu a Ningba. Prakticky v Shenzhenu vam do prace na 8 hodin denne a 5 dni v tydnu  neprijde nikdo za min nez 1800RMB ($260). Ty castky se vam muzou zdat smesne, ale na levne pracovni sile cela Cina zavisi. Tak to proste je, nepremyslejte proc, nikoho nelitujte, nepovnavejte ceny. Pokud me delnik stoji $250 mesicne, tak $300 je pro me uz hodne penez, na tehlech malych sumach zavisi cely nas business.

S Bangladesi nemam zkusenosti. S Indii ano. Kdo nevidel klasickou indickou tovarnu, nepochopi. Od nas tam jezdi jen ti co bud jeste nevedi kam jedou nebo jen ti nejotrlejsi. Byt v Indii jako turista a jet do prumyslovych mest je dramaticky rozdil, nekdy je k neuvereni, ze jste ve stejne zemi. V Indii jsem byl parkrat a prestoze objem naseho importu odtamtud neni zanedbatelny, frekvence sluzebnich cest do Indie oproti Cine je vyrazne mensi. Inspekce a audity v Indii? Zbytecne, nic by tam neproslo. Neda se toho ani moc kontrolovat, vzdyt tam lidi ani nemaji doklady.

Audity vestinou provadeji renomovane mezinarodni firmy, ktere maji v Asii pobocku pomalu v kazde dire – Intertek, Bureau Veritas, Level Works, SGS, atd.

Doufam ze jsem ctenarum moc nepokrivil pohled na to jak to opravdu chodi. A to jsem jeste nesel do detailu.

Ni hao!

Tak jsem po dvou a pul mesicich zpet z Ciny doma v LA. Opet se ucim jist vidlickou a nozem, zacinam s duverou prechazet silnici bez rizika ohrozeni zivota, zase si musim davat bacha co rikam, protoze mi okoli rozumi, uz nemusim curat ani hazet bobka do diry v zemi, pac mame k dispozici naprosto genialni vec – splachovaci sedaci zachody! Je neuveritelne z jakych malickosti mam radost, ze? Jiz nemusim jednat ve vymrzlych kancelarich, nedycham zluty popilek, nybrz normalni vzduch, vidim modre nebe a zlute slunce. A taky si odvykam pit caj po cely den coz se blahodarne projevilo na nizsi frekvenci odbihani na zachod a tedy zvysene produktivite prace. Zvykl jsem si sice na cinskou stravu, ale prizpusobit se americke strave mi nedela problemy. Konecne spim ve vlastni posteli a nemusim si zvykat kazdych par dnu na jinou hotelovou postel a muj satnik je ted zase vetsi nez kufr. Je to krasne byt zase “doma”. Ovsem ne na dlouho …..

Prakticky jsem si jen odskocil na cinsky novy rok domu, tak jako to dela vetsina delniku v Cine Za dva tydnu v tom cinskem kolotoci budu opet pokracovat. Driv jsem si odskakoval z USA do Ciny, ted to delam obracene. Duvodem je nahla a neopakovatelna obchodni prilezitost v Cine, kterou jsem chytil sikovne za pacesy a nehodlam se ji pustit.

A ted par cisel a neco malo statistiky a geografickych udaju:

• 72 dnu v Cine, Hong Kongu,Macau a Taiwanu (teoreticky a podle Cinanu jedna zeme, prakticky ctyri)
• 6 dni volna. A to vcetne dne kdy jsem byl nejakej nemocnej,  dne kdy mi bylo spatne po konzumaci alkoholu v mnoztvi vetsim nez malem a Noveho roku.
• 9 dni z cele cesty bylo naprosto klicovych z hlediska nasi nove investice v Cine, ostatni bylo jen bezna omacka, jako jsou navstevy tovaren, obchodnich partneru atd.
• 23 ruznych hotelu ve kterych jsem pobyval
• 16 letu letadlem, 7 jizd vlakem, 1x jizda trojkolkou, 2x presun traktorem, 3x trajektem
• cca 35 tisic kilometru naletano letadlem  a 6 tisic kilometru najezdeno jinym zpusobem
• 31 tovaren a firem, ktere jsem navstivil
• 22 mest ve kterych jsem byl (pokud nepocitam mala mesta a vesnice, ve kterych jsou umisteny nektere tovarny)
• 8 ruznych kulturnich a historickych mist a atrakci, ktere jsem navstvil. Jo, mel jsem na to obcas cas behem obchodnich navstev.
• $1000000 (jeden milion dolaru) proinvestovano na miste. Minimalne dalsich 8 mega nastrkame do Ciny jeste tenhle rok.
• $17000 utraceno na vydaje na credit kartu, $3700 vydano cash (nepocitany soukrome vydaje)
• 5x kalba s Cinany, 1x solo akce (po kombinaci piva, whisky, mleka, martini a dalsich drinku, ktery si uz nepamatuju protoze si se mnou v tech barech porad nekdo na neco necim pripijel, mi nebylo dalsi den vubec dobre) a 1x hromadna akce na Silvestra v Hong Kongu.

Dalsi cesta uz nebude tak nabita a hlavne jedu na mene mist a budu resit uz z casti vyresene. Po cinskem novem roce navic odpadne to doprosovani spediteru aby vase kontejnery dostali na lod jeste pred svatky. Sebevedome muzu rict, ze my jsme dostali na lode vsechny kontejnery, i kdyz  obcas to stalo dost namahy, lezeni do zadku a taky par penez. Ovsem ani tak by se tohle nepodarilo bez potrebnych dlouholetych kontaktu a hlavne dobrych obchodnich vztahu.

O cinske investici nekdy priste.

Za par dni odletam na dalsi druzebni navstevu Cinske lidove republiky. Se soudruhy opet popijeme nejake mistni alkoholicke drijaky, pojime mistni delikatesy nevabneho puvodu i vzhledu, ochutname nejake ty potvory z mistnich vod plnych chemickeho odpadu , navstivime par karaoke baru, pak zajdeme na nejakou tu masaz, kde nam zase budou nabizet i neco vic, avsak my se nenechame zvyklat, pac se vyzname pouze v importu spotrebniho zbozi, nikoliv pohlavnich nemoci, a nakonec se soudruhy proti zasadam socialismu probereme otazky tykajici se imperialistickeho dolaru. Pote se rozloucime a odjedeme zpet do kapitalisticke vlasti poslat soudruhum valuty vymenou za kontejnery plne absolutnich zbytecnosti. A tak jde zivot….

Pocatkem prvniho unoroveho tydne odletam opet na pracovni cestu do Ciny. Tahle cesta je neobvykla tim, ze je delsi nez obvykle. A to o dost, z Ciny se vratim az zacatkem brezna. Pres ekonomickou krizi, ktera zasahuje cely svet, nase firma to nejak nepocituje a tak objem importu (nejen z Ciny) roste. S tim jsou ale spojene i starosti s kvalitou, rychlostmi dodavek, audity v tovarnach atd.. Tohle lze vyresit nejlepe ”face to face” v miste vyroby. Takze moji cestu bych opet nazval “buzeracni”, protoze se budu opet snazit vysvetlit nebohym Cinanum, co maji delat jinak. Zase jim budu kecat do ty jejich “dezorganizace” prace, protoze nektere tovarny i pres super levne ceny, by jen lepsi efektivitou, mohly usetrit penize a vyrobit vice. Opet jim namatkove budu skenovat carove kody na krabicich, abych jim pote asi po stopadesate rekl, ze stitky museji pretisknout, protoze jsou necitelne a jakmile problem objevime v USA, tak jim prestitkovani a prebaleni nauctujeme v americkych cenach. Opet se na me budou usmivat a rikat, ze to bude OK, prestoze vsichni vime, ze ty same problemy najdu pri dalsi navvsteve opet. Nektere firmy funguji dobre, nektere se pouci pri prvnim problemu, jine se nepouci nikdy. I zde plati pravido 20:80 – 20% dodavatelu zpusobuje 80% problemu. Ve 20% tovarnach me tedy az tak moc radi nevidi (i kdyz to najevo samozrejme nedaji), ve zbylych  80% si myslim, ze ze mne maji naopak radost, protoze businessu jim prinasime dost.
Jednim z neprijemnych ukolu pri teto ceste, bude navsteva tovarny, ktera vyrobila kopie vyrobku, ktere dovazime pro jednu velkou americkou firmu. Zatim to vypada, ze vyrobili jen vzorky podle originalu, aby mohli zapusobit na potencionalni zakazniky a nedodavaji je na trh, ale ani takove praktiky netolerujeme. Takze bud jim to vysvetlim a pochopi to anebo dostanu po cumaku
Co se tyce vyrobku, tak nynejsi cesta bude takova vsehochut, od mopu a kostat, pres DVD obaly, po topne ventily a odklizece snehu. Povetsinou se budu pohybovat v Shanghaji a prilehlych provinciich. Pokud vse pujde podle planu, tak krome Shanghaje, bych mel navstivit tovarny ve mestech Hangzhou, Yangzhou, Jinhua a Nanjing, prip. jejich blizkem okoli.
Tradicne pred odletem si dam nekde poradneho praveho velekoho americkeho hamburgera, protoze dalsi mesic budu vyhradne na cinske strave. V Shanghaji se planuji potkat s dalsim Cechem z USA co je v import businessu, tak doufam, ze to neprezeneme s Moutai.

Chinese New Year (CNY) je pro kazdeho, kdo je v businessu s Cinou, povetsinou dobou klidu. Zadny Cinan vam netelefonuje ani neposila emaily. Coz je ale na druhou stranu dost frustrujici, protoze nevite jestli vam stihli odeslat zbozi, ktere jako na potvoru nutne potrebujete. Zakaznici po vas chteji nove kalkulace na jarni sezonu, ale z Ciny nedostanete jedinou cenu. Pak si ale zase reknete, ze je to pohoda, nemusite se nervovat se spatne poslanymi dokumenty, nespravnymi cenami na fakturach, a dalsimi malickostmi, ktere Cinane povazuji za nepodstatne, ale celnikovi tohle nevysvetlite. Jenze pak si zase uvedomite, ze po tomhle klidnem obdobi, na vas vsechny ty prusvihy prijdou naraz, jakmile se Cinane od svych rodin a ryzovych poli zacnou vracet zpet do pracovniho procesu. To ovsem nic neni oproti nervum pred cinskymn novym rokem, kdy se snazite (a vsichni ostatni importeri take) dostat z tovaren zbozi do pristavu a na letadla, protoze pokud to nestihnete pred cCNY, tak ztratite 2 az 3 tydny drahoceneho casu, behem, ktereho vase zbozi v klidu mohlo byt na ceste k vam. Tohle obdobi od poloviny ledna do poloviny unora, je vzdycky smesici klidu a stresu. Tento rok nebylo az tak tezke vyexpedovat vsechno potrebne zbozi, ale nervy to byly, protoze rada tovaren, pretevsim ze severu Ciny, zavrela na delsi dobu nez obvykle. Ze by take dusledek celosvetove  ekonomicke krize?

Prijdu si rano na maly patek, tedy ve ctvrtek, do prace. Sotva zapnu pocitac, tak ho zase vypinam. Tak jak jsem, v dzinach a kosili, beru notebooka, firemni kreditkartu, pas a jedu na letiste. Cestou kupuji kartacek na zuby, pastu a holeni. Snidam a zaroven obedvam BigMaca na letisti. Neubehly jeste ani ctyri hodiny co jsem prisel do prace a uz sedim v letadle do Seoulu. Ze Seoulu pokracuji do Hong Kongu. Tam pristavam pred pulnoci, o den pozdeji nez sem odletel z LAX.  Rychle jedu do hotelu, prospim se, vstanu, opet snidane u McDonalda, ktery je na kazdem rohu, kupuji novou kosili, starou peru tim, ze ji vyhazuji a rychle taxikem k dodavateli zkontrolovat nakladku kontejneru. Vecer zpet do hotelu, prospat a rano zpet na letiste. Diky casovemu posunu priletam z Hong Kongu pres Seoul do Los Angeles ctvrt hodiny pote co jsem se odrazil od zeme v Hong Kongu. Je nedele odpoledne…..

V pondeli rano zase do prace………………..a ve ctvrtek do Shanghaje na dlouhe dva tydny!

Tak takhle to nejak vypada, kdyz se neco opravdu podela a je potreba to vyresit na miste. Jeste si nekdo mysli, ze sluzebne cestovat po svete je zabava?

Dalo by se rici, ze importovat neco z Ciny, prip. jinych zemi s levnou pracovni silou, je relativne jednoduche. Staci najit vyrobce, nebo obchodni firmu, ktera se sortimentem o ktery mate zajem zabyva, dohodnout cenu, zajistit dopravu, zaplatit a dovezt. Az potud jednoducha procedura. Jenze kazde zbozi se take musi prodat, tady uz to byva horsi, protoze konkurence v kazdem oboru uz je velka. Ovsem i Vasi  zakaznici tlaci ceny dolu a vy musite tlacit zase ceny u dodavatele. Nekonecny ritual, na ktery jsem si jiz zvykl.
Prodavat velkym retezcum se muze zdat snazsi, ovsem zdani klame. Muzete prodavat velke mnozstvi, jenze servis ktery musite retezcum poskytovat je nakladny a vzhledem k jejich nakupni sile, kdy si prakticky mohou ceny diktovat, protoze znaji zhruba nakupni ceny, je marze velmi nizka. A tady je dulezite jak dobre dokazete nakupovat.
Dodavame nove jednomu obchodnimu retezci takove male plastove cedulky co si davate na plot, dum, garaz apod.. Celkove naklady v radech nekolika malo desitek centu vcetne baleni, dopravy atd..  V patek odpoledne, nez jsem opustil kancelar, tak jsem napsal jednomu z dodavatelu techto cedulek, ze cenu neakceptujeme a nase cilova cena je o dva centy nizsi.
V pondeli rano, jsem jiz mel email od dodavatele, ze je schopen udelat kompromis a jit dolu o jeden cent a navic cenu “locknout” ad do konce roku 2009. Vzapeti nas odberatel potvrdil puvodni nabizenou cenu. Pro nas to znamena zisk o pouhy jeden jediny cent na kusu navic. Jenze celkova dodavka je cca. 10 milionu kusu v prubehu pristich par let! Tedy celkovy zisk o 100 tisic dolaru navic. Bohuzel se tohle muze stat jen v tak velke a konzumni zemi jako USA. Mnozstvi zbozi, ktere tato zeme spotrebuje, je opravdu obrovske.

Radeji hned uvodem objasnim; nasledujici clanek neobsahuje informace o zakazanych ci povolenych sexualnich praktikach. 15-ti leta cinska divka mne totiz muze v ramci moji prace privest do problemu i jinak.
Jak jsem psal drive v jinem prispevku, provadel jsem inspekci nekolika tovaren v Cine, ktere pro nas vyrabeji zbozi v mnozstvi, ktere bych nazval vice nez vetsim. Jinak totiz ty stovky kontejneru, ktere do USA kazdym rokem dovazime ani nazvat nejde. Probehl zajimavy obed s majiteli tovarny a doslo i na neplanovane instalaterske prace. Malou exkurzi po cinskych privatnich i velmi verejnych zachodcich jsem provedl zde jako reakci na komentare jineho importera. 
Soucasti inspekce (auditu) tovarny  je take kontrola dodrzovani ruznych predpisu, at jiz pozarnich nebo pracovnich. Je samozrejme, ze jako cizinec nemuzu znat zakony danne zeme a tak kontrola probiha jen u naprosto zrejmych veci a namatkovou kontrolou dokumentace, kterou dodavatel predlozi. Soucasti celeho reportu je i cast, ktera obsahuje pracovni pravo. Krome hodnoceni napr. dostatecneho vetrani na pracovisti, pristupu pracovniku ke zdravotni peci, moznosti stravovat se atd., je naprosto nejdulezitejsi cast tykajici se veku zamestnancu (pracovat mohou pouze osoby od 16 let veku) a pracovni doby. Kdo byl nekdy v Cine nebo v jinych castech vychodni Asie, tak mi asi potvrdi, ze mladi asijci vypadaji casto i v napr. ve 25-ti jako deti, takze odhadnout vek je naprosto nemozne; kontrola pracovni doby, zvlaste v tovarnach s nekolika smenami je prakticky nemozna, protoze to bych tam musel i spat. Takze pracovni doba se kontroluje dle zaznamu, u kterych obcas nevite, ktere zvire je predtim prezvykalo. Pamatuji i evidenci vedenou kompletne na novinach. To melo jednu obrovskou vyhodu, a sice datumy sedeli naprosto perfektne. Horsi to bylo jiz s citelnosti a kvalitou zaznamu.
Ted vsak zpet do jedne cinske tovarny. Tam jsem pocatkem zari zkontroloval vse co se dalo. Nacez co se nestalo, jeden z nasich vyznamnych zakazniku (velky americky obchodni retezec) poslal do tovarny neplanonou inspekci zajistovanou externi spolecnosti (to obcas delaji), inspektori shledali vse v poradku, az na jednu divku, ktera jim rekla, ze ji je 15 let. Zadny doklad nemela, proste jim to jen rekla, kdyz se inspektori zeptali. Problem je, ze je to i pravda. V tovarne pracovala od 1. zari, takze uz v dobe, kdy jsem tam byl ja. Ovsem kontroluji se dokumenty, ktere jsou za cely mesic, takze tahle divka v zadne soupisce ani nebyla. Muze se zdat, ze se tohle vyresi jednoduse, devce se posle opet do skoly a vec je vyrizena. Jenze americke spolecnosti povazuji praci deti za zavazny problem, ktery muze znamenat okamzite ukonceni objednavek, zruseni stavajicich objednavek a definitivni konec spoluprace s dannou tovarnou. Proste prusvich pro dodavatele, ktery muze mit katastrofalni dopad na existenci tovarny.
Samozrejme problem je take na mych bedrech, protoze jsem nerozeznal 15ti lete devce od tech 16ti letych Kdo drive nevidel cinskou fabriku a napriklad opousteni pracovniku tovarny ve dvoustupech, navic ve stejnokrojich, ktere obcas pripominaji moje pionyrska leta, tak by si myslel, ze z tovarny jde skolni vylet a ne napriklad druha smena.

Nasleduje par obrazku z jedne mensi tovarnicky s asi 100 zamestnanci. Existuji i supermoderni provozy, ale ty nevypadaji tak “cinsky” Fotografie nezobrazuji tovarnu, kde probihal audit.

Nevypada to, ale jsou plnoleti (udajne). Z obrazku to neni videt, ale na sezeni jim slouzili krabice do kterych se bali, prepravky apod.:

Cinska soudruzka u soustruhu lame rekordy:

… a nakonec cinsky delnik u parniho stroje.

Jak jsem jiz napsal, i v Cine existuji supermoderni provozy. V tech se vyrabi naprosto stejne zbozi jako v tovarne na fotografiiich. Kvalita vyrobku je naprosto shodna (dobra!) jako v tisicihlave tovarne s nejnovejsimi stroji.

5 dni ubehlo a ja jsem zpet z Ciny v americke realite. Prestoze do Ciny a jinych asijskych destinaci jezdim pomerne casto, tak Cina vzdy necim prekvapi. Ani ted se nestala vyjimka. Shanghai je zase o par mrakodrapu vyssi, vice zalidnena, o dost hlucnejsi, o neco malo drazsi a ovzdusi je opet spinavejsi nez tomu byvalo.
Nestravil jsem cas jen v Shanghai, ale byl jsem se podivat i u dodavatelu v Nanjingu a Wuxi, coz jsou mesta vzdalena 2-3 hodiny jizdy od Shanghai. Obe mesta se take rozrostla, ale spise se postavilo zase plno tovaren na vsechno mozne. Rada tovaren jsou mala mesta. V arealech se nachazi jak ubytovny pro zamestnance, jidelny, obchody, sportoviste a nekdy i fotbalove hriste.
Co se tyce businessu tak jsem byl prekvapen kolik toho nasi dodavatele vyrabeji pro domaci trh. Prestoze vim, ze cinsky trh, tim jak bohatne, zacina spotrebovavat vetsi a vetsi mnozstvi zbozi, tak mne v nekterych tovarnach prekvapil pomer domacich (cinskych) a zahranicnich odberatelu. Tam kde pred 2 lety vyrabeli 100% na export, dnes dela export ani ne polovinu a tovarna aktivne hleda nove odberatele predevsim v Cine.
Provedl jsem 2 audity tovaren a kluci sikmooky meli docela stesti, protoze jsem byl ve velmi dobre nalade, takze jsem radu veci prehlednul, ovsem jednalo se o malickosti, takze by asi passli i tak. Jeden nesplachovaci zachod opravili jeste behem me navstevy, par hasicich pristroju take stacili hned prinest a dvere mezi lakovnou a QC roomem zavreli, kdyz videli, ze me zapach redidla praskl do obliceje. Btw. s tim zachodem maji problem minimalne 5 let a vzdy je to uvedeno v audit reportu, bohuzel meli to (ne)stesti, ze jsem si zrovna potreboval odskocit a vybral si zrovna ten problemovy zachod, coz byla nahoda, nebot v teto tovarne jsem nikdy predtim nebyl. Mohl bych byt cinskym instalaterem, protoze jsem je upozornil na promacklou trubku, pres kterou neproudil dostatecny tlak vody aby otevrel privod ve splachovacim mechanismu. Takze problem snad maji konecne vyresen:-) Hasici pristroje predpokladam, ze prinesli z ubytoven, tak jen doufam, ze tam nejakej kurak nezapali ty jejich slamakovy matrace. Otevrene dvere z lakovny udajne prave otevreli jen na chvilku a udajne neni vubec nic nebezpecneho citit. Smrad redidla, kdy jsem si po dvou minutach pripadal, jak po smazenici z lysohlavek, je udajne zapach uskladnenych kartonovych krabic Po tech “lysohlavkach” jsem se tem argumentum jen zasmal, doporucil otevirat dvere na dvur a dal jim “passed”.
Vzali me aspon za to na obed do mistni restaurace za branami zavodu, na jehoz strese je obrovsky napis ve smyslu “Chceme krasnejsi Cinu a svetovy mir”. Restaurace je velka hala s nekolika desitkami stolu, ktera serviruje jen obedy pracovnikum tovaren okolo. Vetsinou tam chodi lide z kancelari a vedouci pracovnici, kteri jsou lepe placeni. Servirovala se smazena holoubata – jednotne menu pro vsechny. Tento obed jsem jiz jednou zazil pred lety pri navsteve Shenzhenu, takze me to uz neprekvapilo, ale pro slabsi povahy zvykle na evropske nebo americke jidlo a zpusob stravovani je to vestinou sok. Ji se u kulateho stolu na nekolik vrstvach igelitu, doprostred vam prinesou obrovskou misu celych smazenych holoubat i s hlavou a co nesnite hazite proste kolem sebe na ten stul. Kdyz dojite, obsluha vybere z toho bordelu na stole jen talire a misu, vsechhny zbytky zabali do te vrchni vrstvy igelitu a stule je opet cisty a pripraven pro dalsi stravniky. Je to rychle a efektivni! Cinane po sobe nechavaji na stole neskutecny neporadek; i ja se snazil, ale takovy bordel se mi proste okolo sebe vytvorit nepodarilo.
Jinak se zadna zabava nekonala, nejak jsem tu cestu vzal az moc pracovne, takze, i pozvani do karaoke baru a podobnych zarizeni jsem odmital. Snad si to uziju vice za par mesicu, az zase do Ciny pojedu na delsi dobu a nebudu muset tolik cestovat po tovarnach.