Fofrem do Ciny a zpet
Cechoamerican | September 29, 2009Nedavno probehla jedna z mych dalsich cest do Ciny, byl to fofr, jaky jsem jeste nezazil a to jsem na takoveto rychlovky celkem zvykly, viz. jedna z mojich cest do Hong Kongu. Tahle cesta byla opravdu ukrutne rychla jak terminem odjezdu, tak delkou pobytu v Cine.
Ctvrtek
4.00PM PST (patek rano v Cine)- Cinska tovarna oznamuje, ze ma problemy s balenim zbozi pro naseho vyznamneho zakaznika a nestiha inspekci. Zbozi musi ale byt nalozene v kontejneru presne za tyden, kdyz se tak nestane budeme platit penale za zpozdeni. Castka se pohybuje v desitkach tisic dolaru.
4.30 PM – zaseda “krizovy stab” u nas ve firme, nepritomni clenove jsou prizvani na telekonferenci
4.35 PM – bylo rozhodnuto, ze ja pojedu do Ciny sjednat napravu a zkontrolovat spravnost dodavky zbozi. Porad jeste doufame, ze pres noc (tedy behem dne v Cine) Cinane vse vyresi a nikam nebudu muset jet. Nadeje umira posledni.
4.36 PM – vsem je nam jasne, ze Cinane nic nevyresi, vytahuji z trezoru pas a vypnuji zadost o Cinske vizum
8.00 PM – Jedu se zadosti a pasem do LA, vse davam do drop boxu na zadosti o viza. Nemuzu se dostat z parkoviste v centru LA, protoze jsem se zase pripletl do nataceni nejakeho filmu ci co. Proste Los Angeles, nadavam jako dlazdic na zivot v LA a chci se prestehovat do Alabamy.
Patek
8.00 AM – dle ocekavani, Cinane nic nevyresili, resp. ani se neobtezovali nam to sdelit.
8.30 AM – rezervuji letenku do Shanghaje s odletem v sobotu rano z LAX, tak abych tam priletel v nedeli vecer a v pondeli mohl hned naskocit do pracovniho procesu. Nejlevnejsi letenka s United v business class je za $12000, economy za $3200 !!!! Tolik jim za to nedam. Nakonec jsem rezervoval economy class s Korean Air, s prestupem v Seoulu. Posledni misto v letadle. Je to kurna ale slozity koupit letenku den pred odletem
Sobota
11.30 AM – Odletam z LAX. Let uplne perfektni. Upgrade na business class jsem nedostal, pac letadlo bylo uplne narvany. Dve japonky vedle mne si hned po prichodu nasadili rousky, asi jsem se tvaril jako prase a hrozilo jim nakazeni praseci chripkou. Musim jim vsak dat kredit za curani… Drzeli to v mocaku statecne celou cestu a neotravovali me se vstavanim ze sedadla pri cestach na zachod.
Nedele
8.00 PM (cinsky cas) – priletam do Shanghaje, do letadla nabehla dvojce v bilych overalech a zacali vsem cetujicim merit laserovym teplomerem teplotu. Testem jsme prosli vsichni krome jedne pasazerky, kterou si hned odvedli (jestli do nemocnice, do vezeni, nebo rovnou na popravu to nikdo netusime).
8.30 PM – ano, za 30 minut od priletu!!!! Vcetne veskerych imigracnich procedur, odbaveni zavazadel a cesty k autu na parkoviste. Sedim v Buicku s ridicem a jedu do nekolik stovek kilometru vzdaleneho Nanjingu
Pondeli
1.00 AM, dorazim do hotelu, rychla sprcha a spat.
7.00 AM – vstavam, rychla cinska snidane po ceste a hura do fabriky!
9.00 AM – 5.00PM – kontroluji co se da, resim to, cemu Cinane rikaji problemy, obvykle voloviny vyresene selskym rozumem za 5 minut.
6.00 PM – 8.00 PM – dloooooooouha cinska vecere, nejsem si jisty co to udela s mym zaludkem, tak to pro jistotu zazdivam dvema poradnyma panakama Moutai. Nasleduje nekolikahodinova cesta zpet do Shanghaje.
Utery
1.00 AM – prijezd do hotelu na letisti Shanghai Pudong
1.45 PM – odlet do Los Angeles pres Seoul
3.00 PM – Prilet do Los Angeles
Z tohohle cestovniho tornada jsem se dostaval jeste tyden. Obycejne nemam problemy, ale bud starnu, nebo tohle bylo na mne az prilis moc.
Co se tyce cestovani s Korean Air, nemuzi rict ani jedno spatne slovo. Super jidlo, na entertainment centeru v sedadle byl vyber her, radii, songu, filmu (vcetne naprostych novinek, ktere prave bezely v kinech), prijemne a hezke letusky, vse krasne ciste. Letiste v Soulu je take velmi prijemne, ciste, zdarma internet (vcetne pocitacu!), veliky vyber restauraci i obchodu.
Porad doufam, ze si jednoho dne v ramci obchodni cesty udelam nekde poradnou dovolenou…







