Tyden v Shanghaji
Cechoamerican | April 22, 2009Konecne jsem roztridil fotky z posledni cesty do Ciny. Takze muzu konecne neco zverejnit.
Tyden, ktery jsem stravil v Shanghaji byla docela nuda, aneb klasicky cinsky pracovni kolotoc. Nestacil jsem ani zajit na Xiangyang Market, coz je svetove centrum padelanych vyrobku svetoznamych znacek. Cinani radeji misto slova “padelek” pouzivaji nazev “replika”. Xiangyang Market vlastne zavreli minuly rok, ale hned se objevilo nekolik “nahrad”, ktere nabizeji to same “znackove” zbozi. Nedoslo ani na planovanou parbu s “Dr.Philem”, ktery tento blog cas od casu zaneradi nejakym komentarem. V Shanghaji na to opet nebyl cas, jen jsme se kratce po ranu setkali u hoteloveho baru a Dr.Phil uz spechal do 500km vzdalene tovarny na nejake ventily. Nicmene parba probehla o par set kilometru dal o tyden pozdeji a myslim, ze tam na to Cinane jeste dotedka vzpominaji, ale to je story na zvlastni prispevek.
Tak ted par fotek ze Shanghaje s komentari.
Maglev – Prestoze jezdim do Shanghaje pomerne casto, nikdy jsem s nim jeste nejel. Cinska chlouba co se ze Shanghajskeho mezinarodniho letiste riti rychlosti 300 az 430 km/h, podle denni ci nocni doby. Ja jsem se vezl maximalne 301 km/h. Jakmile vlak snizi rychlost pod 200 km/h, tak mate pocit, ze jedete courakem do Berouna. Za cca 8 minutove svezeni na asi 30 kilometru dlouhe trati zaplatite v prepoctu neco kolem $6, coz je levnejsi, rychlejsi a bezpecnejsi nez cinsky taxik. Maglev me parkrat v minulosti minul, kdyz jsem jel na letiste autem a muzu rict, ze jsem nikdy nezaznamenal jak vlastne vypada, protoze to je takovej hukot, ze nez se otocite, tak je vlak pryc. Pri foceni se mi nejak trasla ruka 
Shanghaj je betonova dzungle zahalena ve smogu, takze vyhled neni nic moc.
Obcas ale i uprostred betonu narazite na kousek originalni ciny.
Troska toho americkeho importu pod dohledem cisnkych strazcu (ne)poradku… The Coffee Bean & Tea Leaf a Burger King.
V parcich duchodci po ranu cvici, venci ptaky, pri hudbe ruzne poskakuji, medituji a nebo trenuji nejake kung-fu ci co. To cesky duchodce chodi pod doktorech, vysedava na lavicce v parku nebo pleje brambory na zahradce, zatimco americky duchodce se vali u bazenu sveho domu na Floride a nebo napojen na dychaci pristroj hazi svuj duchod do automatu v kasinu v Las Vegas, nebo jeste lepe, v duchodcovskem raji – Laughlinu. Inu jiny kraj, jiny mrav.
A pak ze v Cine nemysli na bezpecnost prace….
Ta sedmiproudá silnice s 2 autama je skvělá, to jsem ještě nikdy neviděl.
Nechtěl by ses někdy rozepsat o tom, jak ses k takhle super jobu dostal? Anebo na americké poměry to tak exkluzivní není? Možná ne, když se říká že v US už se nic nevyrábí ale všechno ze dováží z Číny, tak asi logicky pracuje víc lidí v importu než ve výrobě…
Fotka byla porizena v nedeli rano. Jinak je tahle silnice nacpana autama. V USA se toho porad vyrabi docela dost, mame konkurenty skoro v kazdem sortimentu, kteri maji stale vyrobu v USA, a cenove na tom zas tak spatne nejsou. Vyhoda vyroby v USA totiz je predevsim v efektivite a lepsi kontrole kvality. Oboji se projevi i na cene. Cinane az na vyjimky moc efektivni nejsou a o kvalite asi mluvit nemusim.
Kdyz letam do Ciny, tak je prakticky cele letadlo lidi, kteri pracuji na stejne pozici jako ja.
Muj job je zajimavy, ale ze by byl nejak exkluzivni to zase ne, on ten 12+ hodinovy let a nasledny nekolikadenni pobyt ve smogu zas takova vyhra neni. Zvlast pokud je to nekolikrat do roka. Ale nestezuju si, prace me bavi. Hlavne ty asijska dobrodruzstvi jsou tak maximalne 10% moji pracovni naplne.