ČECHOAMERIČAN

V pondeli odletam na dalsi cestu po Cine. Opet se jedna o navstevu dodavatelu, kontrolu procesu v tovarnach apod. Tentokrat je na poradu jen Shanghai a mesta v okruhu do 5 hodin cesty. Vcera me zklamal “Dr.Phil”, coz je dalsi Cech bydlici na zapadnim pobrezi USA, ktery kazdou chvili nekde sluzebne cestuje a Asie byla jeden cas pomalu jeho druhym domovem. Shodou okolnosti jsme meli byt ve stejnem terminu v Shanghaji, navic ve stejnem hotelu. Coz neni ale zas takova nahoda, protoze v Hiltonu Shanghai se ubytovava vetsina obchodniku ze zahranici. Uz jsme planovali jak se krasne vykalime v nekterem z karaoke baru. Bohuzel jeho hlavni cinsky dodavatel nebude mit pripravene obaly na vyrobky pro strategickeho odberatele a tak musel cestu posunout na pozdeji. Takze se pravdepodobne cesta obejde bez bujareho veseli, ktereho si s timto kamaradem rad uzivam. Snad priste.
Jsem zvedav cim me Cinane zase prekvapi.

S nizkym kurzem dolaru a vseobecne nizkymi cenami predevsim spotrebniho zbozi v USA, se rozmohlo nakupovani v USA a to nejen v CR, ale po celem svete. Neni tyden abych neposilal kamaradum, znamym nebo obchodnim partnerum nejake zbozi z USA. Soucasne jim take stale dokola resim nejake problemy se zasilkovymi sluzbami apod.. Nekdo mne pozada abych mu zbozi koupil a preposlal, nekdo si jej koupi sam a necha si jej poslat na moji adresu a ja zbozi preposilam dale, nekdo to resi pres ruzne mail forwardingove sluzby a ode mne pak jen chteji abych odsud resil vsechny problemy, coz jako treti strana fakt nerad delam. Nejvetsi zajem maji Cesi, ale nakupuji zde take Nemci, Anglicani, Rumuni, Indove, Cinane …. . Pomalu bych si za to mel uctovat penize a ne to delat jako kamaradskou sluzbu zadarmo
A tohle je nejcastejsi zbozi, ktere si cizinci z okruhu mych znamych a obchodnich partneru nechavaji z USA posilat:

• golfove hole a vybaveni
• stany a outdoor vybaveni
• znackove obleceni, obuv a doplnky (GAP, EXPRESS, GUESS, VICTORIA SECTRET, SKETCHERS apod.)
• notebooky (predevsim Dell a levne modely od Toshiby a HP)
• pocitacove prislusenstvi (externi a interni harddisky, pameti apod)
• fotoaparaty (zrcadlovky od Nikonu a Canonu, high-end i low-end modely od Sony, Canon, Kodak Olympus, proste takova vsehochut)
• autoprislusenstvi a nahradni dily pro americke, japonske i evropske modely aut
• hracky
• knizky (predevsim odborna literatura)
• absolutni hovadiny z eBay
• automobily (predevsim Nissan, Porsche, Infiniti, Lexus, Dodge, extremem bylo zanovni Bentley do Rumunska)

Jak vidite, tak je to opravdu skoro vse co se da koupit. Taky si nechavate neco z USA posilat nebo vozit? Jake zbozi?

Pri rozhodovani co si koupim za nove auto jsem si parkrat pohraval s myslenkou, ze bych si mohl koupit hybrida. Jeden den jsem mel nejakou slabou chvili, vzpomnel jsem si na vsechny ty tuny igelitovych tasek co mi do nich bali nakup v supermarketu, a na to mnozstvi plastovych kelimku a lahvi co spotrebuji, aniz bych se je nejak snazil recyklovat. A tak prisel cas vratit tohle moje spotrebni chovani svetu alespon ve forme ekologictejsiho automobilu. Zamitl jsem vsechny SUV hybridy, ktere beztak maji horsi spotrebu nez moje soucasne auto a volba padla na klasiku – Toyotu Prius. Cena mi prisla v pohode, zacina na cca $21500, plus nejaky ten paket vybavy, minus sleva, takze do limitu, ktery jsem si dal, se v pohode vejdu. Oslovil jsem tedy dealery v mem okoli aby mi poslali nabidku a soucasne jim zaslal pozadovanou konfiguraci vozu. Od teto chvile jsem se nestacil divit. Nejenze nikdo nemel konfiguraci vozu, kterou jsem pozadoval, ale prisli odpovedi jako “mame 1 vuz skladem, musis si ho prijit vyszvednout dnes”, “nemame”, “budeme mit zitra, pozitri, za tyden…”. Navic cenove pozadavky presahovali cenikovou cenu vozu a to v nekterych pripadech az o $3000! Coz je velmi neobvykle, protoze v USA nekoupite zadne auto za cenikovou cenu. Slevy jsou nekdy az 40% z ceny uvadene jako doporucene vyrobcem. Byl jsem ochotny zaplatit $500 nad invoice price, coz je cena za jakou dealer vuz nakupuje. Marne bylo emailovani s dealery, ze vuz nechci hned, ze si klidne pockam mesic nez jim prijde presne barva a vybava co pozaduji…cena byla porad o tisice dolaru vyssi nez v ceniku.

Vysvetleni stacilo najit na internetu. Prumerna doba aut na sklade, tedy od momentu kdy se dostanou k dealerovi po moment, kdy si je nekdo koupi je 30 az 60 dni podle modelu, znacky atd.. Nektere popularni modely s nizkou spotrebou, o ktere je zvlaste v teto dobe zajem, mohou mit prumernou dopbu na sklade i 14 dni, coz je povazovano vyrobci za nedostatek vozu na sklade a problemy s tim ma v soucasne dobe hlavne Toyota, Honda a Chevrolet. Druhym extremem jsou velke SUV, ktere zustavaji na sklade prumerne  90-120 dni, napr. Ford Expedition, Dodge Durango apod. Ovsem Moje vyhlidnuta Toyota Prisus ma prumerny cas na sklade 1,5 dne !! Neuveritelne a znamena to, ze si dealeri proste zacali uctovat vyssi ceny a zakaznici jak je videt porad kupuji. Proste poptavka prevysila nabidku a kapitalisticky trh se prizpusobil.

Jenze ja se prizpusobovat nehodlam, takze sorry Toyota, ale timhle jsem se zklamal, zklamala me v nekterych pripadech i arogance prodejcu, na coz jsem v teto zemi narazil poprve po dlouhych letech. Takze zadny Prius a pravdepodobne asi ani zadna jina Toyota v budoucnu. A podle reakci jinych lidi na internetu nejsem jediny.

Prisel cas zkontrolovat Cinany a zjistit jak nam co vyrabeji, bali, nakladaji a take proc obcas neprochazeji audity velkych obchodnich retezcu. Audity resi vse od vyroby az po socialni podminky zamestnacu, takze napr. vime ze v jedne tovarne jim nesplachoval zachod na 1. patre. Jen doufam, ze jim ho nebudu muset opravovat:-)
Krokem cislo jedna je vizum. Do Ciny potrebuji vizum snad vsechny narody a Americane nejsou vyjimkou. Naopak, Cina reciprocne zvysila poplatek za vydavani viz pro americke obcany. Jako drzitel ceskeho pasu usetrim $40. Zvykly na jednoduchost americke byrokracie jsem se zdesil, kdyz jsem videl pozadavky cinske ambasady v USA na vydani viza. Kdyz si vzpomenu na jednoduchost s jakou mi bylo vydavano vizum v Praze, tak se mi nechtelo verit, ze je to pravda. Pravda ovsem je, ze Cina zprisnila pozadavky pro udeleni viza na celem svete, duvodem je olympiada v Pekingu.

Takze tady jsou jsou socasne pozadavky Cinske ambasady v USA pro udeleni business viza do Ciny:

• platny pas – coz je samozrejme:-)
• 1x foto – taky zadny problem
• vyplnena zadost – az potud OK
• potvrzena rezervace letenky – copak si muzu potvrdit let, kdyz nemam jeste vizum?
• rezervace hotelu – tezko se rezervuje, kdyz nemate vizum a vase schedule se meni ze dne na den
• originaly pozvani vsech navstivenych firem – tak to je opruz vysvetlovat cinanum co chci:-)
• original “Business Permit” od cinskeho Ministerva zahranicnich veci s originalem razitka – no to snad nemysli vazne ???
• original dokumentu o legalnim statusu v USA (v pripade jineho nez americkeho pasu) – pokud vim, tak Green card nemuzete dat z ruky a musite ji mit stale u sebe, takze mi to pripada jako porusovani americkych imigracnich zakonu

…. a takhle vzpominam na udelovani cinskeho viza v Praze, i kdyz uz to takhle jednoduse fungovat taky nemusi.

• platny pas
• 1x foto
• vyplnena zadost
• itinerar cesty – stacilo vytisknout nepotvrzenou rezervaci letenky

Pozvani od hlavniho business partnera v Cine jsme dostali obratem, stejne tak i “Business permit”. Evidentne jsou na to v Cine zarizeni, protoze “Business Permit” je jen formular (cely v cinstine), pro ktery dosel nas obchodni partner na obchodni oddeleni jejich “mistniho narodniho vybory”, kde mu formular vydali i se spravnym stemplem.

V kazdem pripade, mne pristup cinskych uradu udivil, myslel jsem si, ze se svet stava jednodussim. Ale jak je videt, tak cinane ho stale trochu komplikuji. V porovnani s bezproblemovym cestovanim do Hong Kongu nebo na Taiwan je tento pristup skutecne neobvykly. Snad to opravdu bylo jen kvuli olympiade…

Auta nemenim moc casto nebot jsem nazoru, ze “investice” do auta je tou nejhorsi investici co muzete udelat. Nicmene moje soucasne auto uz si svoje odslouzilo a prumerna spotreba ve meste 22 MPG taky uz neni zadny zazrak. A tak jsem dospel k nazoru, ze prisel cas obmenit muj vozovy park. Limit jsem si dal 30 tisic USD za coz se da poridit velmi slusne nove auto jako napr. Cadillac CTS, VW Touareg, Volvo XC90, Lexus ES, Lincoln MKX, GMC Acadia, Buick Enclave apod.. To byla take auta o kterych jsem uvazoval.
V prvni fazi jsem zavrhl VW Touraeg a to z duvodu, ktere se netyka ani tak kvalit znacky nebo modelu, ale jeho uzivatelu. 80% blbcu, ktere jsou potkal v Americe nebo v Cesku vlastni presne tohle auto a tudiz se mi tohle auto hodne zprotivilo. Vsem ostatnim co vlastni tento vuz se omlouvam, ale jak kdyz vidim Touarega, tak to ve me zacne vrit.
Volvo XC90 to odneslo kvalitou, bohuzel recenze na tenhle model nejsou moc dobre a osobne znam uzivatele, ktery mel s timto vozem velke problemy. Lincoln je pekne vybaveny, luxusni, nicmene je to prakticky ten samy vuz jako Ford Edge, jen s rozdilem 10 tisic USD v cene, a tenhle priplatek se mi platit opravdu nechtelo. V Lexusu jsem zase zacal posledni dobou potkavat same zenske a tudiz se mi nechtelo zapadnout ani do teto skupiny. GMC Acadia a Buick Enclave jsou vozy postavene na stejne platforme, design maji podobny, ale ne stejny, interier vypada luxusneji u Buicku. Buick je o neco malo drazsi, ale je diky odhlucneni i o poznani tizsi. V soucasne dobe je to snad automobil s nejtizsim interierem na trhu. No a zbyl Cadillac CTS. Takze volba bude nekde mezi temito vozy. Navic budu I trochu patriot, kdyz mi tato zeme dala domov a podporim americke znacky, ktere jsou v rade pripadu uz i kvalitnejsi nez evropske nebo japonske vozy. Buick je radu let nejlepe hodnocena znacka co se tyce kvality, i kdyz tento rok se trochu propadla a Cadillac je porad hodnocen velmi dobre. Navic zaruka na 100.000 mil je jedinecna.
Dalsi cesta vede k dealerum, kde se s vozy jeste projedu a budu zase o neco chytrejsi.

Internet dostava svet, dostal i mne. Misto chozeni po obchodech objednavam na internetu, misto cteni papirovych novin a casopisu hledam informace na internetu.  Blog je jen dalsim stupnem moci internetu, ktery me pomalu ale jiste pozira. Ani se tomu nijak nebranim, protoze je to ve vsech smerech pohodlnejsi.
Sleduji samozrejme i radu blogu, kde ne vzdy vidim ty spravne informace. Navic rada pratel a znamych z CR mi posila nejruznejsi dotazy, ktere se casto opakuji. Snad temi svymi nazory aspon trochu prispeji k informovanosti ceskeho naroda o realnem zivote a praci v USA a diky moji praci i v ruznych koncinach sveta a mym znamym a kamaradum odpovim na jejich dotazy.